Pro mnohé strany představovaly výsledky sobotních voleb velkou ránu. Kromě ČSSD, která se jako vítěz předchozích voleb musela spokojit s necelými 7,5 % a TOP 09, která se ocitla na samé hranici 5 % nutných pro zvolení, se bezpochyby největším poraženým těchto voleb stala Strana zelených. Dávno pryč jsou časy, kdy Zelení v čele s Martinem Bursíkem byli vládní stranou, pod vedením Matěje Stropnického nedosáhli ani na 1,5 % hlasů a tak je nyní čeká nevyhnutelná existenční krize.
Když si Zelení do svého čela zvolili Matěje Stropnického, spoléhali se na to, že vnese straně do plachet svěží vítr a přetvoří ji v moderní levicovou stranu, která se opět vrátí do sněmovny, kde zaujme silnou pozici. Bohužel pro Zelené se Stropnický postaral o opak a strana díky němu a jeho směřování k extrémní levici zaznamenala nejhorší výsledek v novodobé historii. K dobru se Stropnickému musí přičíst alespoň to, že po debaklu byl schopen sebereflexe a okamžitě rezignoval na předsednický post.
Strana zelených doplatila na to, že si v čele se Stropnickým vybudovala image politicky ultrakorektních genderových válečníků, horlivých zastánců islámu a uprchlíků a prosazovatelů protizákonné okupace cizího majetku, viz žižkovská Klinika. Prezentace těchto okrajových témat byla navíc ze strany Zelených natolik umíněná a ublíženecká, že od volby odradili i mnohé své tradiční voliče, kteří svůj hlas raději odevzdali o poznání umírněnějším Pirátům, kteří rovněž bojují za rovnost menšin, ale nesklouzávají při tom k neskrývané zášti k většině. Zelení si uvědomili, že jejich věčné stavění se do role morálních autorit a lepších lidí nefunguje a tak si v oficiální předvolební kampani poněkud pokrytecky zakázali o kontroverzních tématech mluvit. Ani to však nepomohlo.
Volební výprask má pro Stranu zelených nicméně jeden o poznání závažnější rozměr než odchod Matěje Stropnického z pozice předsedy. Kromě obměny stranických struktur musí Zelení začít řešit i nedostatek financí. Vzhledem k tomu, že neobdrželi ani 1,5 % hlasů, nemají nárok na žádný státní příspěvek na činnost. To pro stranu může být likvidační. Dva dny po volbách tak Zelení rozjíždí novou kampaň, v níž se dožadují peněz po svých podporovatelích, jelikož moc dobře vědí, že bez jejich peněz se neobejdou. O vážnosti situace svědčí i to, že nejmenší možný příspěvek, který Zelení požadují, je 300 korun. Nezbývá, než doufat, že se mezi 74 tisíci voliči najde dostatek těch, kteří budou ochotní podělit se se Zelenými o peníze. Jinak strana skončí o žebrácké holi někde na okupované Klinice.
A TADY si přečtěte, že české volby potvrzují celoevropský trend.