Farářův konec o falešném faráři, který zemře na útěku před státní bezpečností, byl dotočen těsně před vstupem armády Varšavské smlouvy do republiky. Smůla.

O slavnosti a hostech. Podobenství známé i za hranicemi je divácky těžké, prezident Novotný v něm navíc našel urážku svého majestátu.

Drama Pasťák nebylo zakázáno z politických důvodů, ale pro své temné, depresivní vyznění.

V Sedmikráskách Věry Chytilové bylo až příliš mnoho koncentrované provokace.

Spalovač mrtvol byl přestříháván, zkracován a na čas zcela zakázán i přesto, že se odehrával ve 30. letech.

I když život v Česku v roce 2018 můžeme jen těžko srovnávat s tím před rokem 89, nálada v naší společnosti momentálně také není zrovna růžová. Výročí „vítězného února“ a kauza Ondráček a GIBS temnou minulost oživily, a tak si pojďme připomenout, co všechno jsme kdysi nesměli a nechceme se k tomu vracet. Třeba taková cenzura a zavírání nepohodlných filmů do trezoru, to už fakt nikdy.

Kateřina Horáková 8.3.2018, 10:40

1. Ucho

ucho.png

Ucho s Jiřinou Bohdalovou a Radkem Brzobohatým nepřestává být aktuální. (Foto: reprofoto Youtube.com)

Absolutní klasika s Radkem Brzobohatým a Jiřinou Bohdalovou, která nepřestává být aktuální. Snímek Karla Kachyni podle předlohy Jana Procházky ležel v pomyslném trezoru na samém dně. V 50. a 60. letech totiž ani prominenti neměli klid od prověřování, v jejich luxusních vilách tak byla nainstalována odposlouchávací zařízení. Atmosféra strachu spolu s hereckými výkony ústřední dvojice způsobuje mrazení v zátylku i dnes. Možná že si po závěrečných titulcích tu webkameru přeci jenom přelepíte.

2. Skřivánci na niti

Pro nás nejlepší Menzelův film, natočený na motivy Hrabalovy povídky v roce 1969, si v trezoru pobyl dvě dekády, protože poměrně přesně ukazuje, co se dělo v 50. letech s politickými provinilci – podnikateli, intelektuály, silně věřícími. Menzel sám po skončení práce na Skřiváncích dostal tvůrčí stopku až do roku 1974.

3. Bílá paní

Podskalského komedie se může z dnešního pohledu zdát nevinná, dle soudu pohlavárů poloviny 60. let je ale plná dvojsmyslů a narážek zesměšňujících a kritizujících ideologii tehdejšího režimu. Ve vsi Komonice dojde k zázraku, když bílá paní vystoupí z obrazu a vyřeší nedostatky místního národního výboru zázrakem. Nějaké nadpřirozeno se ale řídícím do krámu vážně nehodí...

4. O slavnosti a hostech

I za hranicemi známé podobenství Jana Němce v době svého vzniku urazilo tehdejšího prezidenta Novotného natolik, že jej zakázal. Pravdou je, že snímek výrazně kritizuje skryté mocenské mechanismy, ale třeba i demagogii, což bude zajímat i současného diváka. Skupina sedmi lidí je pozvána na oslavu, a když jeden z nich uteče, hostitele to naštve a vydá se uprchlíka „lovit“.

5. Všichni dobří rodáci

Když zemřel Radek Brzobohatý, ČT zařadila do hlavního večerního vysílání právě tento kousek z jeho filmografie, a to zcela oprávněně. Herec tu v roli charakterního Františka předvádí životní výkon. Přesné zpodobnění tvrdé proměny české vesnice po únorovém převratu v roce 1948 odsoudilo film do trezoru, koloval ale mezi lidmi na videokazetách a Vojtovi Jasnému přinesl cenu za režii na festivalu v Cannes roku 1968.

6. Spalovač mrtvol

spalovac.jpg

Spalovač mrtvol byl přestříháván, zkracován a na čas zcela zakázán i přesto, že se odehrával ve 30. letech. (Foto: reprofoto Youtube.com)

Příběh zaměstnance krematoria Karla Koprfkingla se sice odehrává na sklonku 30. let, přesto se film ihned po dokončení stal trnem v oku režimu. Byl zkracován a přestříháván, pak se nějakou dobu nesměl promítat vůbec. Osudový film režiséra Juraje Herze i Rudofla Hrušínského se obnovené premiéry dočkal spolu s většinou trezorových filmů, tedy až v roce 1990.

7. Sedmikrásky

Provokativní Věra Chytilová natočila film o neméně provokativních kamarádkách, Marii I a Marii II. To je trochu moc provokace na komunistický režim, nemyslíte? Pohledné dívky řádí a dovádějí v kolotoči pseudohodnot a pseudovztahů, protože když je „zkažené vše okolo, pak ony budou zkažené taktéž“.

8. Farářův konec

Vlastimil Brodský hraje v dramatu Evalda Schorma pražského kostelníka, který se dostane na venkov a tam se mu naskytne příležitost vydávat se za falešného kněze. Úkolu se zhostí a všem poskytuje morální útěchu a podporu, nakonec ale umírá na útěku před státní bezpečností. Poslední klapka padla těsně před tím, než do republiky dorazily armády Varšavské smlouvy, takže je jasné, že snímek nemohl projít a jeho režisér se pak roky směl realizovat pouze na divadle.

fararuv_konec.jpg

Farářův konec o falešném faráři, který zemře na útěku před státní bezpečností, byl dotočen těsně před vstupem armády Varšavské smlouvy do republiky. Smůla. (Foto: reprofoto Youtube.com)

9. Každý den odvahu

Ještě před „Farářem“ byl Schorm považován za největší český režisérský talent. V roce 1964 šel do kin jeho film Každý den odvahu o mladém dělníkovi Jardovi (Jan Kačer), který hledá smysl života v politické angažovanosti, velmi brzy ale z pochybných ideálů vystřízliví. Schorm dostal za snímek cenu kritiků, na příkaz shora mu ale byla odebrána a prezident Novotný nechal film zakázat.

10. Pasťák

Drama Hynka Bočana nebylo zakázáno z politických důvodů – film totiž nebyl vůbec dokončen. Natočený materiál byl zabaven a tvůrcům byl zakázán finální sestřih. Proč? Režimu vadilo temné, depresivní vyznění počinu. Pasťák byl označen za tzv. „černý film“ a dokončen a vypuštěn na světlo světa byl až v 90. letech.

A tady 8 filmových hororů podle skutečných událostí.

GALERIE Skvělé české trezorové filmy