I pohřeb může být pořádně divoký
Rodina Procházkova je usedlá, navenek zcela standardní a dobře situovaná rodina. Do rodiny a jejího nejbližšího okolí ovšem citelně zasáhne smrt otce a především právě jeho pohřeb. Na ten totiž dorazí kromě všech známých pozůstalých i jeden zcela neznámý. Navzájem se o sobě dozvědí věci, které ani vědět nechtěli, a provedou věci, které by radši zapomněli. Čeho jsme pod vlivem okolností schopni, když nám jde o čest, peníze, kariéru nebo dokonce o kejhák? Srandu z toho může mít jen umrlý cynik Bedřich...
Drazí pozůstalí rozhodně neřeší žádné zásadní morální otázky lidské existence (a jestli ano, tak rozhodně ještě méně než Most!), v představení jde hlavně o zábavu. Sranda je – pravda – většinou černá jako bota, ale jde pořád především o ni. Ono totiž i na ty nejsmutnější věci v životě je lepší dívat se s nadhledem. Poznat je to i na celém hereckém obsazení, na kterém je nadhled i velká chuť a radost ze hry dobře vidět. Celá úroveň představení v malostranském divadle Na Prádle nekulhá ani ve srovnání se zavedenými pražskými scénami.
Bláznivá a výborně pointovaná tragifraška plná mrtvol, drog, vyděračů i překvapivých odhalení prožívá kousek od Kampy (Besední ulice 3) již svou druhou úspěšnou sezónu a bude Na Prádle k vidění ještě 6.3., 21.3. a 1.4. Mimo Prahu je pak hru možné vidět 7.3. ve Vrchlického divadle v Lounech v rámci soutěžní přehlídky Lounské divadlení.
A tady čtěte recenzi na film Colette: Příběh vášně.