Tarantinovo Casino

Snímky o Jamesi Bondovi jsou stálicí filmového světa a po více než půlstoletí natáčení mají vybudovanou určitou tradici a styl, se kterým musí každý nově přicházející režisér počítat. To všechno ale mohlo být postaveno na hlavu, kdyby se před lety jednomu svéráznému tvůrci podařilo splnit si svůj dětský sen.

Řeč je o „šílenci z videopůjčovny“, Quentinu Tarantinovi, autorovi osobitých klasik jako Pulp Fiction nebo Kill Bill. Právě Tarantino se již v roce 1994 aktivně pokoušel získat práva k úplně prvnímu románu o britském agentovi s názvem Casino Royale. Jedním z hlavních důvodů, proč si režisér vybral právě tuhle bondovku, je fakt, že společnost Eon Productions, která má výhradní práva k filmům o Jamesi Bondovi, Casino Royale nevlastnila. Kvůli složitým problémům s autorskými právy tak byl první Bondův příběh pro režiséra nejlákavější, jelikož by měl při natáčení prakticky volnou ruku.

Na konci 90. let se ale Eon Productions podařilo práva ke Casino Royale přeci jenom získat a po ostré kritice za přepálenou dvacátou bondovku Dnes neumírej (s Madonnou ve vedlejší roli) chtěli producenti tentokrát natočit vážnější detektivku v klasickém stylu, která by celou špiónskou sérii vrátila zpátky ke kořenům. A tak se Tarantino rozhodl oslovit kolem roku 2004 studio s nabídkou, že svůj vysněný film natočí pod jejich dohledem. Ale v ten moment narazil.

Depresivní černobílý Bond s Umou Thurman?

Nebudeme přehánět, když řekneme, že Tarantinovo Casino Royale by bylo tou nejpodivnější, dost možná ale i nejzajímavější bondovkou všech dob. Režisér plánoval do hlavní role obsadit Pierce Brosnana, kterému tehdy vypršela smlouva na natočení čtyř filmů o Bondovi, ale Tarantino na něm stejně trval. Podle spekulací měl navíc režisér oslovit svou oblíbenkyni Umu Thurman s nabídkou, aby si zahrála bondgirl Vesper Lynd – a kdo zná Tarantina, tak ví, že by minimálně desetinu stopáže zabraly záběry na její chodidla.

Příběh měl navazovat na děj filmu V tajné službě jejího Veličenstva z roku 1969, jelikož Tarantino plánoval začít depresivním pohledem na zlomeného Bonda, kterému ve zmíněném starém snímku na konci zabili manželku. Jakožto milovník původních bondovek se Seanem Connerym trval Tarantino na zasazení děje do 60. let, a navíc to celé mělo být natočeno černobíle, což studio včetně všech ostatních požadavků okamžitě odmítlo a projekt shodilo ze stolu.

Nakonec producenti nadobro opustili stárnoucího Brosnana, reboot celé série svěřili Martinu Campbellovi a hlavní roli Danielu Craigovi. Musíme uznat, že to zcela určitě nebyla špatná volba, jelikož po všemožných CGI padouších a kosmických zbraních jsou nové filmy o Jamesi Bondovi vítanou změnou. Ale přeci jen si na závěr neodpustíme poznámku, že ten jeden vybočující snímek mohli Tarantinovi povolit. Protože představa černobílého zlomeného Brosnana, trousícího hlášky na obskurní songy ze šedesátek, zní naprosto neodolatelně.

GALERIE Casino Royale od Quentina Tarantina

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

A tady se koukněte na první trailer k Tarantinovu novému filmu Once Upon A Time In Hollywood.