1. Havárie jaderné elektrárny Fukušima, Japonsko, 2011
Vedle Černobylu jediná jaderná havárie, která byla Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ohodnocena na stupnici závažnosti nejvyšším stupněm 7. Během ničivého zemětřesení a následných vlnách tsunami došlo k poškození čtyř jaderných reaktorů, z nichž tři se částečně roztavily. Do okolí unikla radioaktivita, především ve formě radioaktivní vody – situaci se nakonec podařilo stabilizovat, ale přesto byla nařízena evakuace přes 150 000 lidí. 16 pracovníků bylo zraněno během exploze vodíku a 2 další byli převezeni do nemocnice kvůli popáleninám z jaderného záření. Havárie si vyžádala i oběti na životech – jeden člověk zemřel na rakovinu, která byla v přímém důsledku způsobena ozářením, a nepřímo havárie zapříčinila smrt 1600 lidí, především starých a těžce nemocných, kteří zahynuli následkem špatně zvládnuté evakuace.
2. Kyštymská katastrofa, Sovětský svaz, 1957
Otřesná havárie, která zůstala utajena až do 70. let, se odehrála v Uralských horách, kde byl poblíž města Kyštym na samém počátku sovětského jaderného programu postaven jaderný komplex Majak. Tehdejší vedení naprosto ignorovalo jakékoliv bezpečnostní standardy – během roku 1956 došlo k poruše chladícího systému v jedné z nádrží na tekutý jaderný odpad, kterého bylo přes 70 tun. Jelikož k opravě nedošlo, o rok později explodoval celý tank a do okolí uniklo obrovské množství radioaktivních částic. Během samotné exploze nikdo nezemřel, ale mnoho obyvatel okolních vesnic bylo radiací těžce zasaženo – kvůli mlžení sovětských orgánů a pokusům o ututlání celého incidentu není známý přesný počet mrtvých. Pozdější zprávy ale mluví o několika případech spontánních potratů a mimořádně zvýšenému výskytu rakoviny.
3. Havárie jaderné elektrárny Three Miles Island, USA, 1979
V jaderné elektrárně Three Miles Island došlo během nočního provozu k poruše ventilu a následnému výpadku čerpadel, která pumpovala vodu do sekundárního okruhu elektrárny. Kvůli nefunkčnímu ventilu začala z reaktoru unikat teplá radioaktivní pára a došlo k zamoření celé provozní budovy radioaktivitou. I přesto, že nakonec nedošlo k jedinému úmrtí, popisovali obyvatelé blízkého města Harrisburg, že v puse cítili kovovou pachuť a několika z nich se udělalo nevolno. Samotná elektrárna je dodnes v provozu a poškozený druhý reaktor byl na počátku 90. let kompletně dekontaminován.
4. Havárie ve Windscale, Spojené království, 1957
Jaderný reaktor ve Windscale byl postaven pro účely britského jaderného programu a jako takový měl produkovat plutonium pro vojenské účely. Během této činnosti došlo nešťastnou náhodou ráno 8. října k přehřátí palivových článků,což následně způsobilo požár, který se hasil přes 4 dny. Následkem požáru uniklo do ovzduší velké množství radioaktivních látek, které podle pozdějšího vyšetřování způsobily na 200 případů nádorových onemocnění štítné žlázy. Vláda tehdy reagovala zákazem konzumace mléka, jež mohlo být radiací kontaminováno, ale jinak nedošlo k žádným jiným opatřením.
5. Havárie jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice A1, Československo, 1976 a 1977
V první československé atomové elektrárně došlo dokonce ke dvěma nehodám – ta první z roku 1976 byla zapříčiněna únikem oxidu uhličitého, který začal proudit do spodních pater elektrárny a v nastalém zmatku se udusili dva její pracovníci. O rok později, v únoru 1977, došlo během výměny palivového článku k rozsypání několika kuliček silikagelu, který se používal jako absorbér vlhkosti. Uvíznutý silikagel bránil proudění chladícího média, takže se palivový článek začal tavit a primární okruh byl kontaminován. Provoz elektrárny byl ukončen a postupně došlo k její likvidaci.
A tady si nastudujte 5 věcí, které si tvůrci Černobylu přibarvili.