Podle aktuálních čísel ČSÚ se říjnová důvěra tuzemských spotřebitelů v českou ekonomiku propadla na nejhorší čísla od roku 2003. Více v aktuálním komentáři Lukáše Kovandy.
Češi se bojí nezaměstnanosti
České domácnosti se obávají zhoršení své vlastní finanční situace v nadcházející době jako dosud nikdy v historii měření od roku 2003. Jejich obava je hlubší dokonce než během světové finanční krize před třinácti lety a je mnohem hlubší než kdykoli během pandemie. Vyplývá to z říjnových dat k náladě v ekonomice, která dnes zveřejnil ČSÚ (viz graf níže).
Mění se ovšem postupně hlavní „strašák“. Poněkud totiž ustupují obavy z dalšího růstu cen, naopak do popředí se dostává strach z propouštění a nezaměstnanosti.
Růst míry nezaměstnanosti nastane v důsledku právě současné drahoty, zejména energetické, která nutí podnikatele, firmy a podniky osekávat své náklady, včetně těch personálních. S růstem cen vstupů a nákladů na straně firem dochází současně – opět z důvodu drahoty a souvisejícího růstu úrokových sazeb – k omezení kupní síly obyvatelstva. Což jen dále umocňuje finanční tíseň podnikové sféry, neboť tak ochabuje poptávka po její produkci.
Rozsáhlejšímu propouštění se česká ekonomika nevyhne ani podle Kariny Kubelkové z bankovní rady České národní banky. Ta v dnešním rozhovoru pro Lidové noviny upozorňuje na nevyhnutelnost takového vývoje.
Nejnovější čísla ČSÚ k důvěře v ekonomiku může jako potvrzení správnosti svých kroků vnímat ta převažující část bankovní rady, k níž se řadí i Kubelková. Ta v posledních měsících hlasuje pro ponechání klíčových úrokových sazeb na stávající úrovni. Jestliže totiž polevují obavy lidí z inflace, značí to, že i při stagnaci úrokových sazeb dochází ke zmírňování jejich inflačních očekávání.
Naopak stoupající obavy z růstu míry nezaměstnanosti naznačují, že ještě výraznější zvýšení klíčových úrokových sazeb by mohlo již tak mdlou vyhlídku kondice trhu práce dále zhoršit.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
