Jsem poměrně všetečný tvor, a to zvláště v momentech, kdy se pro něco nadchnu, kdy mě něco zaujme. A možnost pobývat na operačním sále ne jako pacientka, ale stoupnout si po bok operatéra, tak ta mne zaujala rozhodně. A tak jsem se jednoho pátečního rána rozjela do severočeského Rumburku. Právě tam jsem s doktorem Tomášem Novotným, který je přednostou Ortopedické kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, měla sraz. Rumburská a ústecká nemocnice mají společného vlastníka – Krajskou zdravotní, a.s. Spolupráce se proto vlastně i nabízí.

Jdeme na to

Do Rumburku jsem přijela hned ráno. Cesta do Šluknovského výběžku mi z Prahy překvapivě celkem rychle uběhla, svítilo sluníčko, kytky smrděly, ptáci řvali – jak by řekl klasik, a tak i budova nemocnice, která čeká na svou rekonstrukci, vypadala v tom skoro letním ránu přívětivě. A já se na den v nemocnici vážně těšila. Už na mne čekala staniční sestra zdejší chirurgie Leona Havlasová. Příjemná blondýnka mne vítala slovy: „Tak se jděte převléct a já vás dovedu na sál.“ A tak jsem šla. Džíny a triko jsem vyměnila za „doktorskou“ halenu a kalhoty, mikádo mi schovala nutná čepice a na obličej jsem si opět po čase nasadila roušku. Pro lidi na sálech je to pomůcka denní potřeby a je jedno, že nás aktuálně netrápí covid. Pořádek a hygiena je vážně na prvním místě. Ještě protáhnout ruce dezinfekcí a pak už hurá za panem přednostou a „mým“ dnešním prvním pacientem.

Doktora Novotného mám ráda a netajím se tím, že s ním ráda pracuji (a ano, i jako pacientka už jsem s ním měla tu čest). Mladý chlap, který budí respekt už jen tím, že má dva metry, a u kterého rychle zjistíte, že má taky tah na branku. Na to, kolik mu je, už toho má dost za sebou – v dobrém. Šéfuje klinice, přednáší, svým pacientům se věnuje, vážně mu nejsou jedno. No, a to měl kdysi jako kluk představu, že se stane hudebníkem (pan přednosta umí hrát na klarinet, jak jsem se dozvěděla) a maturoval z hudebky. Naštěstí pro svět se tak nestalo a zvítězila možná i díky rodovým dispozicím medicína – oba rodiče pana přednosty jsou lékaři, jak jsem z něj vytáhla.

Zatímco já jsem se na operačním sále rozhlížela, on již dělal druhou operaci, a to bylo lehce po deváté hodině. A kde a proč se vzal z ústecké kliniky na sále rumburské nemocnice? „Jsou dva zásadní parametry, které tímto postupem řešíme. Operační sály Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem jsou nyní při maximálním nasazení všech zdravotníků vytíženy téměř na 100 %. Vzhledem k centraci řady operací do ústecké nemocnice, ke které dochází mimo jiné také vzhledem k přítomnosti dalších navazujících lékařských specializací a komplementu tohoto zařízení, je pro nás ideální a efektivní možnost využívat a budovat další rezervní sálovou kapacitu pro menší a neakutní výkony mimo ústeckou nemocnici. Dalším neméně podstatným důvodem je posílení zdravotní péče přímo v tomto regionu, kde je ortopedická péče výrazně personálně oslabena, a my rádi přijedeme pomoci. Pacienti tak nebudou muset dojíždět k menším ortopedickým operacím mimo svůj region, což je pro ně praktické a pro systém ekonomické. Věřím, že si na tento model časem zvykneme a bude pro všechny přínosem. Dnes zde operuji poprvé. S ředitelem rumburské nemocnice MUDr. Michalem Tichým, a také s primářem rumburské chirurgie MUDr. Eidim Hakimim jsme však již domluveni na další pravidelné spolupráci, jejíž frekvence bude záviset na místní poptávce po ortopedických operacích. Z naší kliniky přijede vždy atestovaný lékař, popřípadě vícečlenný tým, který odoperuje místní pacienty, a když bude rezervní kapacita, tak i pacienty z jiných regionů Ústeckého kraje, kterým nebude vadit za operací dojet do Rumburku,“ vysvětluje přednosta Novotný.

mohlo by vás zajímat

Anesteziologie se vyvinula ze snahy získat vládu nad bolestí, vysvětluje primář ARO MUDr. Miroslav Peleška

Takový trochu jiný koncert

Provedl zde ten den osm výkonů v celkové anestezii. Jednalo se převážně o artroskopie velkých kloubů, operoval ale také jeden nezhoubný nádor bérce nebo tzv. Dupuytrenovu kontrakturu dlaně ruky. A opravdu to odsýpalo.

Já jsem vážně stála a pomalu s otevřenou pusou jsem koukala, jak panu přednostovi všechny ty lékařské nástroje v rukách jen hrají. On to byl vlastně také jistým způsobem koncert. Všichni na sále byli součástí orchestru, který dirigoval právě doktor Novotný. Pod jeho taktovkou mladá anestezioložka uspávala a budila, instrumentářka podávala zkušeně jeden nástroj za druhým a já si stoupala na špičky, abych zároveň nepřekážela a i viděla a hltala celé to dění. A do toho se ptala. A víte, co mne napadlo? Jak moc se v průběhu let změnila i medicína. A určitě ne k horšímu.

Máme pořád tendence si na něco stěžovat, často slyšíme i tvrzení, že dřív bylo líp. Já si to vážně nemyslím. Jsme jen všichni trochu zhýčkaní a také máme jako lidstvo krátkou paměť a jsme v plno směrech nepoučitelní, bohužel (nemusíte se mnou souhlasit, ale já si to vážně myslím). Například zrovna v medicíně vidíte, jak moc velké pokroky se dělají. A můžeme zůstat konkrétně u té ortopedie.

Pane přednosto, co vnímáte jako nejzásadnější změnu nebo posun v ortopedii za posledních 20 let?

„Ač je to jednoduchá otázka, musím odpovědět ze široka, abych to uvedl v souvislostech. Má se za to, že moderní ortopedie, která se vyvinula z chirurgie v průběhu 20. století, mohla vzniknout díky 3 vynálezům. Jsou jimi anestezie z roku 1846, asepse z roku 1867 a rentgenové paprsky z roku 1895. Za nejúspěšnější ortopedickou metodou se pak považuje totální endoprotéza kyčelního a hned v závěsu kolenního kloubu ze 70. let 20. století. Množství celosvětově provedených implantací již asi nikdo nespočítá, každopádně ale tyto operace poskytly většině dotčených pacientů obrovskou úlevu od bolesti, kterou umí poškozený kloub způsobit.

A co se tedy děje v posledních 20 letech? Přicházejí stále nové technologie, které vylepšují ty fungující. Ona totiž i totální endoprotéza kyčle před 30 lety fungovala velmi dobře a stále jsou pacienti, kteří implantát z této doby mají. Rozvoj technologií nám ale umožňuje operovat i případy, pro které by před 20 lety nemuselo být technické řešení. Rozvíjí se stále dokonalejší počítačová navigace endoprotetiky, objevují se první robotické systémy a boom zažívá i 3D tisk implantátů, jak pro primární kloubní náhrady, tak i pro složité revizní výkony. Možností dnešní industrie je například vytisknout implantát k řešení rozsáhlého defektu pánve podle CT modelu. CT vyšetření se provede v naší nemocnici, data se odešlou inženýrům do zahraničí a za 3 až 6 týdnů dorazí zpět implantát. Ten pak můžeme implantovat na tzv. hybridním sále, kde nechybí přístroje jako CT či magnetická rezonance – takto tedy vypadá onen pokrok v praxi a já jsem rád, že mohu být u toho a že pracuji ve zdravotnickém zařízení, kde tyto možnosti máme.

Kromě heroických operací probíhá v posledních letech také intenzivní výzkum na buněčné úrovni. Je více než pravděpodobné, že nás právě tento výzkum nakonec připraví o naše milované operování, přesto chceme být i v tomto ohledu při tom a aktivně si pod sebou uříznout větev. Naše pracoviště je součástí 3 výzkumných projektů na úrovni buněk, které řešíme ve spolupráci s Akademií věd České republiky a kterými aktivně přispíváme do nové budoucnosti ortopedie.“

Líp je teď

Měla jsem možnost vidět (ne opravdu jsem neasistovala, jen jsem koukala) několik artroskopií. Jedná se o zákroky, které jsou určitě výrazným zlepšením péče o pacienty. Toto moje přesvědčení potvrzuje i pan doktor Novotný. „Artroskopie pro pacienty znamenají významné zlepšení péče. Je to operace všeobecně dostupná a provozovaná. Navíc je spojena s poměrně krátkou rekonvalescencí a dobrou efektivitou. Výhody této metody trochu snižuje přístup všech zúčastněných stran. Pacienti považují tuto operaci za malý zákrok s několika nepatrnými rankami a často nedodržují pooperační režim. Lékaři naopak často nadužívají tuto metodu a operují pacienty, u kterých již artroskopie pravděpodobně nepřinese požadovaný terapeutický efekt. Tak jako tak je to v současné době nejčastěji prováděná ortopedická operace, díky které se řada pacientů vrátí zpět do aktivního života. Hospitalizace po této operaci je na mnoha pracovištích jen několikahodinová, bolestivost je pak řešitelná běžnými domácími léky na bolest. Rozvojem technologií je pak možné pomocí artroskopie provádět řadu rekonstrukčních výkonů na vazech a chrupavkách kloubů, nebo dokonce například aplikovat „záplaty“ s kmenovými buňkami do defektních kloubních povrchů tak, jak to testujeme na naší klinice.“

Pořád se oháním tím, že jsem si připadala jako doktorka Čeňková z Nemocnice na kraji města. Právě ona mladá, začínající ortopedka by se asi dost divila, kdyby začínala právě dnes. Zajímalo mne tedy, jestli je pan přednosta schopný definovat zákrok, u kterého ví, že by v éře „primáře Sovy“ nebyl proveditelný a nyní je? „Ta ortopedie je pořád hlavně o rukou. Dobré ruce operatéra v 80. letech zvládly neuvěřitelné věci, stejně jako dnes. To, že primář Sova neměl CT, MRI, 3D tisk, navigaci a kmenové buňky mu v jeho době nevadilo, protože to neexistovalo. Kdyby ano, tak by si z těchto modalit vybral to dobré, a to používal, jak by nejlépe mohl, aby pomohl co nejvíce pacientům,“ uzavírá Tomáš Novotný.

GALERIE Z nemocničního sálu

+ DALŠÍCH 6 FOTEK + DALŠÍCH 7 FOTEK

Už nechci být BB

Když jsme na sále skončili, tak jsme ještě vyrazili na oddělení, kde už leželi dnešní operanti a všichni vypadali, že jsou vážně v pohodě. Všichni se na nás usmívali a pan doktor se usmíval na ně. S každým promluvil, vysvětlil mu další postup léčby, případně přidal i vtipnou poznámku. Ne, tenhle lékař pacientům rozhodně trauma z pobytu ve špitále nenavozuje. Spíš naopak.

Vyšli jsme společně do příjemného prosluněného pátečního odpoledne, slíbili jsme si, že se zase brzy vidíme, protože na ortopedii „u Novotných“ je co vidět a já z Rumburku odjížděla s neochvějným přesvědčením, nebo chcete-li se změnou mého myšlení. Posledních pár let tvrdím, že chci být v příštím životě BB, tj. blbou blondýnou (těm ChB se omlouvám, ale ony jsou chytré a chápou…), neb to mají na světě lehčí. Ne, změnila jsem to… Budu se lépe učit a stanu se lékařkou, jo vážně by mě to bavilo. Takže prosím, potřebuji v tom jiném, dalším životě Osude nadělit znalost matiky, chemie a dalších jiných věd, které mi aktuálně zůstávají utajené. Jsme tedy domluvení, jo?