Sound of Metal
Z osmi filmů letos nominovaných na Oscara v kategorii Nejlepší film dva vyčnívají. Jedním z nich je Země nomádů režisérky Choe Zhao, tím druhým Sound of Metal, režijní debut scenáristy Daria Mardera. Oba snímky se obešly bez aktuálně probíraného celospolečenského tématu jako třeba rasismus nebo sexismus, i bez ždímání silného historického příběhu, ačkoliv oba s realitou a skutečnými událostmi nějakým způsobem pracují. Oba se ve svém leitmotivu spíš než k okolnímu světu obracejí do nitra jednotlivce a zkoumají různé roviny deprese a samoty, závislosti i svobody. A v obou hraje velkou roli ticho.
Zatímco v Zemi nomádů je to ticho, které si spolu s mnohdy osamělým kočovným stylem života volí hlavní hrdinka Frances, v Sound of Metal musí protagonista Ruben, metalový bubeník a abstinující narkoman, přijmout nenadálou a prakticky úplnou ztrátu sluchu. Rubena hraje Riz Ahmed, osmatřicetiletý rodák z Londýna, který byl dosud znám spíše z vedlejších rolí (vidět jste jej mohli například v thrilleru Slídil, v Rogue One nebo coby záporáka ve Venomovi). Part v Sound of Metal je pro něj první opravdu velkou příležitostí, jíž se herec zhostil s takovým zápalem, že ji rovnou proměnil v životní výkon a vysloužil si za ni nominaci na Oscara pro nejlepšího herce v hlavní roli jako vůbec první muslim v historii Cen AFA.
Závislost a kontrola
Sound of Metal vznikal celkem 13 let. Všechno to začalo, když se scenárista Derek Cianfrance rozhodl začít sbírat materiál pro dokumentární snímek Metalhead. Ten se měl točit kolem bubeníka metalové skupiny Jucifer, který přišel o sluch a musel se naučit fungovat ve světě bez zvuku. Cianfrance projekt pustil, když jeho kamarád a kolega scenárista z dramatu Za borovicovým hájem Darius Marder přišel s tím, že by na základě příběhu rád vytvořil hraný celovečerní snímek. Marder snímek od začátku plánoval jako svůj režijní debut. Dal do něj vše a strávil dlouhé roky hledáním vhodných herců.
„Snažil jsem se ty, kdo se o role ve filmu ucházeli, co nejvíc odradit, abych zjistil, jestli vydrží a sdílí můj zápal pro věc,“ řekl režisér v rozhovoru pro The New York Times. Herečkám například tvrdil, že si kvůli roli budou muset oholit hlavu – a tak. Nejprve mu z této záměrné sabotáže sebe sama vykrystalizovala dvojice ve složení Matthias Schoenaerts a Dakota Johnson, ale přípravy pro natáčení Sound of Metal byly náročné, a to i časově, což kolidovalo s nabitými pracovními programy obou herců, a tak s postupem času odpadli.
Jak Marder dál prozradil v interview, až v Rizovi Ahmedovi našel stran svého filmu „stejně odhodlaného psychopata“, jakým byl sám. Před začátkem natáčení herec podstoupil osm měsíců dřiny, kdy se dvě hodiny denně učil znakovou řeč, dvě hodiny se učil hrát na bicí, dvě hodiny trávil v posilovně a zbytek času piloval svůj herecký um s lektorem herectví. Pro stejný rozhovor v The New York Times pak přímo Ahmed uvedl, že krátce před začátkem natáčení přestal spát a insomnie se ho držela i během práce na filmu. Marder své hlavní hvězdě nechal koupit novou matraci, ale nepomohlo to; nespavost totiž způsobovala Ahmedova neourotická posedlost projektem. Postupem času prý Ahmedův perfekcionismus došel do takového bodu, že mu režisér zakázal přehrávat si v ten den natočený materiál, protože herec si zvykl jej každý večer detailně zkoumat a kritizovat.
Ahmed, zdá se, chtěl mít všechno pod absolutní kontrolou, což ale jen dokazuje, nakolik se ponořil do svého filmového charakteru. I Ruben je totiž posedlý kontrolou, kterou v životě zoufale potřebuje, jinak je ztracen. Ze dne na den ovšem ztrácí řád. Přichází o podstatnou věc – z jeho pohledu doslova o všechno – a nic; terapie, soužití s podobně handicapovanými lidmi ani radost, kterou mu taková komunita přináší, ho nedokáže uklidnit. I když heroinu dávno neholduje, v jádru totiž zůstává narkomanem závislým na křehké realitě, kterou si vykonstruoval jako izolovanou bublinu. Ta je ale najednou zborcená.
Ruben to neumí přijmout, vypořádat se s tím. Místo toho chce za každou cenu vrátit svůj život do starých kolejí a zase držet otěže pevně v rukou. Podřizuje tomu vše, spíš než aby přijal nový stav věcí, naučil se v něm existovat a našel vnitřní mír. S šílenou honbou za minulostí ale zákonitě přichází jen tvrdé rozčarování. Absence schopnosti odpoutat se od toho, co bylo jako zhouba člověka, je hlavním tématem filmu, s nímž se dokáže ztotožnit každý vnímavý divák. Díky tomu je Sound of Metal silným zážitkem postaveným na vynikajícím hereckém výkonu.