Kubera se narodil v Lounech, studoval matematiku v Brně a zahraniční obchod na VŠE, ale přiznává, že vysokou školu nikdy nedochodil. V letech 1967 až 1969 pracoval ve Sklo Union Teplice a shodou okolností v letech 1967 a 1968 byl ve straně. O rudou knížku ale přišel velice rychle a pak až do devadesátého0 roku pracoval ve společnosti Elektrosvit Teplice. Pár let na teplické radnici, v roce 1992 šup do ODS a od čtyřiadevadesátého už se náš nejpopulárnější kuřák vydal na dráhu profesionálního politika.

mohlo by vás zajímat

Tři projevy? A není to málo? Státníci si dnes vylili srdce do televize

Čtvrt století kontroverze

Jaroslav Kubera snad neměl názor, na kterém by se všichni shodli. Ale uměl svoje kontroverzní názory podávat v tak přepálených výrocích, až se vlastně nikdy moc nestalo. Takhle získal například od sdružení Děti Země anticenu Zelená perla za svůj výrok o petici k jihomoravské dálnici D43. Kubera tenkrát řekl: “Vzpomínám si, když třicet pět tisíc lidí podepsalo petici proti utrácení psů v útulku, ale nikdo z nich si psa z útulku domů nevzal. Když je totiž petice zadarmo, podepíše ji i ten, kdo na tom zvláštní zájem nemá. Kdyby byl poplatek tisíc korun za podpis, lidé by se rozmýšleli. … Navrhuji, abychom se peticemi příliš nezabývali, protože je stejně nevyřešíme, vzali je na vědomí a spíš nutili, aby nám je petičníci neposílali.”

Jaroslav Kubera měl taky jako spousta mužů v jeho věku problém pochopit plné důsledky globálního oteplování a už jako předseda Senátu tvrdil, že klimatické změny přinesou “spoustu průmyslových možnstí a pracovních míst." A když jsme u konzervativních názorů, Kuberovy výroky na téma feminismu a kampaně #MeToo byly naprosto tristní a občas až… středověké. Ale když je říkal tenhle věčně rozesmátý člověk, který vypadal jako kdyby Hurvínek šedesát let tahal krábu červených startek denně (což asi koneckonců byla pravda, že), řekli jste si, že to mohl být i humor. A on to často humor byl. I když od senátora hrubě nemístný.

Jako zatvrzelý euroskeptik zase na adresu Evropské unii prohlásil, že je to jenom nová verze Sovětského svazu a tvrdil, že nechápe, kde ti soudruzi z EU všechny ty socialistické myšlenky berou. “Je to jako kdyby vykradli archiv ÚV KSČ,” řekl. Mnohokrát taky tvrdil, že podobně jako Velká Británie, i jeho Teplice vystoupí z Evropské unie.

Kubera byl zkrátka v mnoha ohledech chodící verze “OK, boomer” memu. Ale na druhou stranu to byl v mnoha ohledech správný teplický punkáč. Jako první politik v České republice dal v roce 1995 teplickým sprejerům stěny a trolejbus na hraní. A jako marketingové předměty rozdával lidem na meetinzích samozřejmě krabičky cigaret. Akorát místo nápisu: KOUŘENÍ MŮŽE VÁŽNĚ ŠKODIT VÁM I LIDEM VE VAŠEM OKOLÍ, měl na svých krabičkách nalepeno VOLTE KUBERU.

Kuberovo kouření byl pochopitelně jeden z jeho nejrozpoznatelnějších znaků. Jako poslanec i jako senátor zuřivě bojoval za práva kuřáků, velice si stěžoval na absenci kuřáckých letů do zahraničí a především pak zákaz kouření v restauracích. Stěžoval si, že brzy se zakáže úplně všechno včetně orálního sexu. Všechny zastánce zdravého životního stylu tímhle neskutečně dráždil a byl si toho moc dobře vědom. Tvrdil ale, že jemu kouření zdraví neškodí, protože “Kouření stahuje cévy a káva je roztahuje, takže já je takhle cvičím neustále, aby zůstaly v kondici.” Ostatně on sám byl prý “důkazem, že člověku stačí presso a cigáro.”

GALERIE Jaroslav Kubera - profil

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Z politika na státníka

Loni v listopadu se Kubera stal předsedou Senátu a sám pro Českou televizi tenkrát řekl, že si je vědom, co říkal za věci jako svobodný senátor, a že si uvědomuje, že je jeho role odteď jiná, takže si bude dávat pozor na to, co říká. Protože povýšil “z politika na státníka”. A dodal, že ví, jak se státnicky chovat, protože hrál Edvarda Beneše ve filmu Toman, takže už má nacvičeno.

Přestože nedělal státníka dlouho, zvládl se postavit ve funkci na vlastní politické nohy. Zvláště v nedávné kauze Tchaj-wan, kdy přislíbil, že pojede jako zástupce České republiky do Tchaj-pej, přrestože jeho dobrý přítel a prezident republiky Miloš Zeman byl silně proti tomu. Proslýchá se, že Zeman řekl doslova: “Jestli tam pojedeš, tak jsi u mě skončil.” Kubera s nadhledem sobě vlastním mávl před novináři rukou s tím, že: “To prezident jen tak dělá.” Ostatně Zeman dnes vzkázala přes svého mluvčího: “Jaroslava Kuberu jsem měl rád. Považoval jsem ho za svého přítele, ačkoli jsme se někdy lišili v názorech, jeho smrti velice lituji.”

Je jedno, jestli budete vzpomínat na Kuberu státníka nebo Kuberu vtipálka, ale určitě vzpomínat budete. Protože bez něj je česká politika zase o něco smutnější.