Dne 4. prosince 1996 započala americká mise Mars Pathfinder. A nebyla to jen tak ledajaká mise. Sonda, která odstartovala z kosmodromu Cape Canaveral, neměla „jen“ kroužit kolem planety Mars, nebo „jen“ dopadnout na její povrch. Ukrývala v sobě malý rover – vozítko nazvané Sojourner, které rozšířilo operační oblast kolem povrchového modulu. Podívejme se, jaké zajímavosti tuto výpravu provázely a jaké snímky byly na rudé planetě pořízeny.
1. Byl to první rover
Jednu věc roveru Sojourner nebude moct nikdo nikdy upřít, byl první svého druhu. Nikdy předtím se rover lidské výroby po jiné planetě neproháněl. Bylo naplánováno, že k přistání dojde 4. července 1997, což se také podařilo splnit.
2. Dlouhá cesta
Dle údajů NASA měly být planety Země a Mars v momentě přistání od sebe vzdáleny 191 milionů kilometrů. A protože je ve vesmíru neustále všechno v pohybu, sonda při překonání cesty mezi nimi urazila celkem 497 kilometrů. Jen pro představu, rychlost sondy při vstupu do atmosféry Marsu činila neuvěřitelných 26 460 kilometrů v hodině.
3. Byla využita nová přistávací metoda
Mars Pathfinder přistál po sedmi měsíčním putování sluneční soustavou v pánvi Ares Vallis, název je odvozen od řeckého jména pro Mars. Při přistání byla poprvé použita nová metoda – ke zmírnění dopadu bylo využito airbagů. Těsně před dopadem se nafouklo několik vzdušných vaků, které sondu zabalily a ochránily, takže poté bez poškození mohla začít fungovat.
4. Plánovaná životnost výrazně překročena
Vědci NASA dávali roveru životnost jeden týden a sondě pak rovný měsíc. Oba stroje jim však udělaly radost, protože fungovaly a zásobily je daty mnohem déle. Sonda se naposledy ohlásila 27. září 1997, příčina byla prostá – došla energie v bateriích. Pak se vědci snažili ještě 5 měsíců obnovit spojení. Dne 10. března 1998 pak byla mise ukončena.
5. Plán splněn nad rámec
Kvůli prodloužení životnosti a díky hladkému přistání, při kterém byla zachována funkčnost přístrojů, se podařilo naplnit cíle mise ke vší spokojenosti. Byla to také pozitivní vzpruha a důkaz, že to jde, že můžeme zkoumat i vzdálené světy. Kromě pořízení mnoha zajímavých snímků, na Zemi bylo odesláno na 17000 obrázků (část z nich vzniklo díky roveru), učinila také rozbor marsovské půdy. Sojourner byl vybaven nejenom kamerami, ale také spektometrem, jímž bylo zkoumáno složení kamenů v okolí místa přistání.
6. Po úspěchu přišly další rovery
Američané přišli roverům na chuť. Alespoň o tom svědčí skutečnost, že v roce 2003 vyslali na Mars v rámci programu Mars Exploration Rover dvě identická automatická pohyblivá vozítka – Spirit a Opportunity. Jednalo se o dvě pojízdné geologické laboratoře, jejichž životnost byla původně stanovena na 90 solů. Kdo viděl film Marťan, dobře ví, že sol je marsovský den, který trvá jen o něco déle než ten pozemský. Konkrétně 24 hodin a 39 minut. Jenomže stejně jako Mars Pathfinder i životnost této mise byla prodloužena. A tentokrát mnohanásobně. Spirit zásoboval Zemi daty do roku 2010 a Opportuniny tak činil ještě letos.
7. Pojízdná laboratoř Curiosity
Obliba a užitečnost roverů vyústila v další program Mars Science Laboratory, který je spíše známý podle samotného vozítka Curiosity. Rover je 3 metry dlouhý a má hmotnost 900 kg. Curiosity na Marsu operuje od roku 2012, jejím hlavním úkolem je dát odpověď na otázku, zda se vyskytoval či ještě vyskytuje na Marsu život.
A zde se můžete podívat na 8 milníků z historie NASA. Nejslavnější kosmická agentura byla založena před 60 lety.
Podobné články
Martin Miko
Arian Ebrahimi
Doporučujeme
