Generál Alois Eliáš se do československé historie dokázal zapsat jako účastník domácího odboje během druhé světové války i jako předseda protektorátní vlády mezi lety 1939 až 1941. Kvůli své dvojí identitě byl nakonec za své jednání odsouzen k trestu smrti. Eliáš stojí například i za nechvalně proslulou chlebíčkovou aférou, v rámci níž bylo otráveno hned několik opozičních novinářů.
Alois Eliáš – ministr v odboji
Alois Eliáš patřil k poměrně významným osobnostem našich dějin, a to primárně v období obou světových válek. Zatímco v té první bojoval na východní frontě a následně ve Francii v hodnosti podporučíka jako velitel 21. československého pěšího pluku, tak v té druhé se z Eliáše stal ministerský předseda. Jeho životní příběh však začal před 133 lety, přesněji 29. září roku 1890. Na Královských Vinohradech, kde se narodil, nejprve navštěvoval obecnou školu a následně i státní reálné gymnázium, kde v18 letech odmaturoval. V roce 1908 nastoupil na Českou vysokou školu technickou v Praze, kde o tři roky později složil státní zkoušku. Před válkou ještě stihl rok pracovat na stavbě železnice v Bosně. Poté už nastoupil na vojenskou službu, a pak přišla první světová válka.
Po válce si myslel, že se vrátí zpátky do civilu, jenže se nakonec rozhodl stát vojákem z povolání. Jeho kariéra stoupala velmi rychle. Například už dva roky po válce se stal pobočníkem tehdejšího ministra obrany Otakara Husáka. V roce 1921 odešel studovat do Francie a po návratu v roce 1923 už nastupoval do generálního štábu čs. armády, kde pracoval na všemožných vysokých pozicích.
Když byla podepsána Mnichovská dohoda a následně vyhlášena druhá republika, vstoupil Eliáš poprvé do vlády, když zastupoval v úřednické vládě generála Jana Syrového na ministerstvu národní obrany. Následně byl jmenován i ministrem dopravy. 29. dubna 1939 byl po okupaci ČSR a následném vzniku Protektorátu Čechy a Morava jmenován ministerským předsedou protektorátní vlády. I když působil jako loajální člověk, tak byl pro nacistický režim hrozbou. Podílel se například na formování I. Garnitury domácího českého protiněmeckého odboje. Angažoval se primárně v organizaci Obrana národa. Zároveň byl v kontaktu s československými emigranty, kteří se nacházeli v Londýně. V rámci odboje byli vysocí vojenští představitelé dosazovaní na důležitá civilní místa, aby tak mohla vzniknout organizovaná síť. Eliáše bohužel nakonec někdo udal. Po příjezdu Heydricha do Protektorátu byl Eliáš zatčen hned v den protektorova příjezdu 27. září 1941 a následně odsouzen k trestu smrti. Nakonec byl popraven zastřelením na střelnici v Praze-Kobylisích 19. června 1942.
Z Aloise Eliáše se stal jediný člen vlády, který byl popraven během 2. světové války. To ovšem nebyla jediná zvláštnost, díky níž se zapsal do historie. Za zmínku rozhodně stojí i jeho akce s názvem „chlebíčková aféra“ ze září 1941. Šlo o pokus o otrávení sedmi českých pronacistických novinářů, kteří usilovali o přijetí německé ideologie a začlenění Československa do Německa. V plánu bylo aplikovat jed do občerstvení na schůzce Aloise Eliáše s těmito kolaborantskými novináři. Každý z těchto zrádců měl na stole u své jmenovky talířek s otrávenými obloženými chlebíčky. Novináři, kteří připravené občerstvení snědli, prý následně onemocněli jakousi „chřipkou“, kvůli níž byli následně převezeni do nemocnice na Vinohradech. Gestapo začalo samozřejmě celý incident vyšetřovat. Novinář Karel Lažnovský nakonec jako jediný podlehl. Eliáš bohužel na vše doplatil, protože byl u soudu s tímto chlebíčkovým atentátem spojován. Atentát byl v rámci jeho posledního soudu rovněž použit jako argument k vynesení trestu smrti.
Podobné články
Doporučujeme
