Písničkářská legenda se smutným osudem

Karel Hašler se narodil 31. října 1879 na pražském Zlíchově. Zatímco jeho otec byl kolářem ve smíchovských sklárnách, tak jeho dal do učení na rukavičkáře. Hašlerovi se toto řemeslo příliš nezdálo. Už během učení to mladého Karla táhlo k ochotnickému divadlu, což se jeho otci nelíbilo, protože se pak nevěnoval studiu. Údajně o něj jeho vlastní otec při divadelním vystoupení přerazil svou fajfku, jenže ani to ho od divadla neodradilo, a proto se v 18 letech rozhodl odejít ke kočovnému divadlu v rámci divadelní společnosti Choděry a Dobrovolného. Nejprve žil na Smíchově, pak v Táboře, v Brně i v Lublani a nakonec se usídlil v Praze. Poprvé si však v opravdovém divadle zahrál v roce 1901. V roce 1903 se na něj však usmálo obrovské štěstí, protože získal angažmá v Národním divadle v Praze, kde se kromě divadla začal věnovat i hudbě.

mohlo by vás zajímat

Prvorepublikové Československo: Výlet do zlatých časů kokainu za 12 korun z lékárny

V roce 1908 se oženil s jistou Zdenou Frimlovou, která měla za bratra klavíristu a hudebního skladatele Rudolfa Frimla. Právě on mu velmi pomohl při tvorbě prvních písní, které následně zpíval v pražských restauracích za peníze. Hašlerovi k větší aktivitě v hudební branži pomohl i vyhazov z Národního divadla v roce 1916 z důvodu nekázně a nespolehlivosti. Mezitím už však 6 let rozjížděl svůj vlastní kabaret Lucerna. A byla to právě jeho vlastní tvorba, co fanoušky zajímalo. Z jeho autorských písní se staly hity s vlasteneckým nádechem a s pražskou tematikou. Lidé si cenili jeho chytlavých melodií a jeho schopnosti rychle zareagovat na společenský skandál a následně o tomto tématu složit píseň během jednoho dne. Tu si pak zpívala celá Praha, obzvlášť když se týkala politiky. Svých písní si velmi cenil a vadilo mu, že je od něj přebírají i ostatní pražští muzikanti a zpívají je. I z tohoto důvodu se stal jedním ze zakladatelů předchůdce Ochranného svazu autorského (OSA).

Na divadlo však nezanevřel úplně. Byl napřklad režisérem ve Varieté (současné Hudební divadlo v Karlíně) nebo působil ve Vinohradském divadle. Jenže pak přišel rozmach zvukového filmu a Hašler se stal společně s hudebním skladatelem Milošem Smatkem velmi vytíženým mužem. Společně totiž od 30. let skládali hudbu do filmů. Jindy se pro změnu ujal pozice scenáristy nebo dokonce herce. Podle CSFD.cz spolupracoval na desítkách filmů, ale pak bohužel přišla 2. světová válka, která se stala Hašlerovi osudnou.

Ačkoliv měl oblíbený písničkář vlastenecké smýšlení a s českými fašisty v některých věcech souhlasil, tak mu uzavření mnichovské dohody velmi vadilo, a to dokonce takovým způsobem, že veřejně hanobil nejvyšší československé politiky a tvrdil, že stát zaprodali Židům. Během 2. světové války pravidelně pořádal písňové večery, kde se vyjadřoval negativně proti Němcům a okupaci. Jako v dobách první republiky se rozhodl parodicky zesměšňovat fašisty skrz písničky, jenže gestapo se vše dozvědělo a tvrdě zasáhlo. Přijeli si pro něj dokonce na natáčení filmu Městečko na dlani. Následně ho vyslýchali 3 dny a pak ho propustili pod podmínkou, že přestane s kritikou. On však nepřestal a zpíval protifašistické písně dál. Po pár dnech byl zatčen a 2. září 1941 následně uvězněn na Pankráci. O dva týdny později byl převezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl zbit opilým vojákem SS. Z důvodu otevřené rány se u něj projevila flegmóna a později i úplavice. Pár dnů před Vánocemi byl mučen ledovou vodou ze sprchy, což nakonec nezvládl a 22. prosince 1941 zemřel ve věku 62 let.

Po Hašlerovi zbylo mnoho písní, z čehož některé z nich dokonce zlidověly. Údajně napsal až 300 autorských skladeb, mezi které patří například Ta naše písnička česká nebo Po starých zámeckých schodech.

GALERIE Karel Hašler

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

A věděli jste, že se bonbóny Hašlerky jmenují právě po něm?