Karel František Köcher se narodil 21. září 1934 v Bratislavě. Jeho otec Jaroslav byl poštovní úředník, matka Irena pochází z Trnavy a má židovský původ. Za dob holokaustu zemřela spousta jejich příbuzných, otec si z té doby nese trauma. Karel vzpomíná, jak pod jejich okny pochodovala Hlinkova garda a skandovali protičeská hesla. Jeho otec byl bigotním katolíkem a se svým synem, jak uvidíme, měl velice složitý vztah, vychovával jej v duchu pravicových tradic. Poté, co se přestěhovali do Prahy, začal Karel studovat na anglickém gymnáziu. Kvůli své pravicové výchově byl po únoru 1948 vyhozen, pokračoval na francouzském gymnáziu. Zde byl však považován za outsidera, ačkoliv jeho studijní výsledky byly výborné. Na gymnáziu sedí v lavici s Vladivojem Tomkem, který je skautem a odpůrcem režimu. V prosinci 1952 se pokusí s partou odzbrojit vojáky, jednoho však zastřelí. Tomek později vypovídá, že jej celá akce napadla na návštěvě kamaráda Köchera. StB si tenkrát u něj napsala poznámku: Rozpracovat. Tomek byl nakonec popraven.

Od 17 let pracuje jako průvodce po Praze, už v té době umí řadu jazyků. Dostává nabídku, aby se ujal jednoho významného hosta. Je jím profesor z Ameriky George Klin, který se velmi zajímá o Franze Kafku. Köcher jej okouzlí – nějakou dobu měl za přítelkyni dceru Mileny Jesenské (Kafkovu milenku). Informacemi profesora ohromil a navázali spolu přátelství. Ještě netuší, že je spolupracovník CIA, v budoucnu bude v jeho životě hrát důležitou roli.

Rebel bez příčiny

Köcher chtěl studovat literaturu a stát se spisovatelem, ale narazil na odpor rodičů, kteří mu vyčítali, že jsou již staří a jako spisovatel se o ně nepostará. Nakonec se přihlásil na FAMU. Jeho otec napsal na fakultu dopis, ve kterém popisuje soužití se svým synem – domů chodí po půlnoci, chce si na rodičích vynutit větší částku peněz, aby se mohl odstěhovat, má spoustu známostí. Na základě toho se Köcher se svým otcem rozkmotřil (říká se, že jej prostě udal). Jejich vztah byl natolik špatný, až říká, že otcovskou lásku dostal od známého divadelního a filmového teoretika Antonína Martina Brousila, který jej vzal pod svá křídla. Představoval jej jako svého asistenta. Žije velice nevázaným životem, účastní se různých nevázaných sexuálních večírků, na základě čehož si o něm začne vést spis StB. Věděl, že lítá ve spoustě průšvihů, tak se spojil s kamarádem, který pracoval na ministerstvu vnitra. Povedlo se mu, co chtěl, a jeho spis převzala vojenská rozvědka. Stal se jejím agentem s krycím jménem Pedro. Začal se připravovat na svůj budoucí úkol. Jako rozvědčík potkal svou budoucí ženu Hanu, která se stane taktéž agentkou. Köcher se také učí, jak funguje detektor lži, a jak jej překonat, a vůbec psychologii lhářů.

Mise CIA

Dostává i se svou manželkou nabídku odcestovat do USA za účelem infiltrace CIA. Úkol přijímá. Po příletu do USA se o ně postaral jeho známý Klin. Nastupuje na univerzitu Indiany, později na University of Columbia. Zprávy, které dodával v té době, byly průměrné, ale nebyly dezinformacemi. Získává státní občanství a na univerzitě si vyzvedává dotazník pro vstup do CIA. Po vstupních testech zjišťují, že práci rekrutanta nemůže vykonávat, jelikož je velice hádavý. Umí však dobře jazyky, hlavně ruštinu, takže jej zaměstnávají jako překladatele. Mimo jiné se mu povedlo projít detektorem lži (jeho znalosti z výcviku se mu hodily). Poznatky z CIA předával přes tzv. mrtvé schránky. V roce 1976 je povolán zpátky do Prahy. Chtějí, aby svědčil proti disidentům ve vykonstruovaném politickém procesu. Köcher se vzepře a odmítne. Jsou posláni zpět do USA, kde jim vše již tolik nevěří – Köcher už je pouze kontraktní zaměstnanec (externí) CIA, jeho návštěva v Československu vzbudila podezření. Poté, co jej jiný agent (přeběhlík) udá, začíná jej FBI sledovat. Jsou jim napíchnuty telefony, odposlechy rozmístěny po bytě. V listopadu 1984 byli oba manželé zadrženi agenty FBI, nastal počátek Köcherova konce. Köcher dostal doživotí, oba manželé však byli vyměněni na berlínském mostě Glienicker Brücke za sovětského disidenta a další tři osoby. Köcher poté pracoval v prognostickém ústavu.
Nyní mu je úctyhodných 88 let. Komunistou nikdy nebyl, říká, že kdyby jej poslali do Francie nebo jiné země, tak by okamžitě utekl. Vystřídal několik krycích jmen – Pedro, poté Tulián a nakonec Rino. Povahu informací, které předával, dodnes odmítá sdělit.

ZDROJE:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Köcher

https://en.wikipedia.org/wiki/Metropolitan_Correctional_Center,_New_York

https://www.pametnaroda.cz/cs/kocher-karel-20201214-0

Rino: Příběh špiona (2016, dokument)