Pamatujete si svůj první počítač? Určitě byl velký a pomalý, ale zdaleka ne jako ten, který sestavil Howard Aiken přesně před 77 lety, kdy byl světu představen Harvard Mark I., který je považován za první počítač světa.
1. První funkční počítač nulté generace
Za datum počátku moderní výpočetní techniky můžeme dosadit 7. srpen 1944, kdy noviny přinesly světu zprávu o počítači Harvard Mark I. Alespoň tak je možné rozklíčovat složitý vývoj nulté generace počítačů, které vznikaly v období druhé světové války. Mark I. lze považovat za první funkční výpočetní zařízení svého druhu. Duchovním otcem návrhu zmiňovaného počítače je americký fyzik Howard Aiken, který působil jako asistent na katedře fyziky Harvardovy univerzity.
2. Kdo byl Howard Aiken?
Byl to rodák z New Jersey, pocházel z chudé rodiny. Navíc se jednoho dne jeho otec sbalil a zmizel neznámo kam. Howardovi tehdy bylo 15 let a snil o studiu na technické škole, ale místo toho si musel najít práci a vydělávat. Svou oblíbenou fyziku pak studoval alespoň korespondenčně a měl štěstí. Jeden z jeho učitelů u něj rozpoznal matematický talent, pomohl mu najít jinou práci, díky níž si mohl dovolit dodělat školu. Ve třiatřiceti se zapsal na doktorské studium na Harvardově univerzitě v Cambridgi, věnoval se problematice elektromagnetismu a elementárních částic. Začal se zabývat otázkou, zda by nebylo možné složité matematické výpočty zautomatizovat prostřednictvím stroje. V té době se seznámil s nedokončeným projektem výpočetního stroje z 19. století, kdy byly možnosti značně omezené. Stroj sestával z velkého množství mechanických obvodů. Aiken měl ve své době k ruce přece jen více součástek (například elektromagnetická relé), a tak se rozhodl stroj zmodernizovat.
3. Hledá se investor
Aiken nejprve sklízel od svých kolegů posměch, ale postupně si vytrvalostí a pílí všechny získal na svou stranu. Nicméně univerzita neměla na jeho projekt dostatek finančních prostředků, a tak bylo třeba najít silného partnera. Projekt se zdál zajímavý armádě a společnosti IBM. Aiken si plácl se společností IBM a musel udělat jediné. Poupravit své plány tak, aby se při konstrukci využilo co nejvíce součástek IBM.
4. S názvem IBM neuspělo
Konstruované zařízení dostalo oficiální název Automatic Sequence Controlled Calculator (ASCC), ale Aiken ho nakonec překřtil na Harvard Mark I. Jako duchovní otec na to měl ostatně právo. Vytvořit takový stroj byl běh na dlouhou trať, konstrukce zabrala tři roky, pak následovalo ještě více než roční testování. V únoru 1944 byl stroj přestěhován na Harvardovu univerzitu.
5. Přes 750 tisíc součástek
A stěhování dalo zabrat. Byl to opravdový několikatunový kolos. Stroj měřil na délku 17 metrů a tyčil se do výšky 2,5 metru. Dohromady sestával z více než 750 tisíc součástek, a kdyby se všechny dráty v něm obsažené natáhly za sebe, dosáhli bychom vzdálenosti 800 km.
6. Klávesnici i monitor byste hledali marně
Pro vstup dat sloužila děrná páska. Žádná klávesnice, myš ani touchpad. Neexistoval ani žádný monitor, pro tisk výsledků byly ke stroji připojeny dva elektrické psací stroje. Výpočetní operace zvládal stroj na svou dobu rychle, byl schopen tří sčítání za sekundu. Násobení mu zabralo 6 sekund.
7. Sloužil vědě i válce
Po uvedení do provozu sloužil nejenom k vědeckým výpočtům, ale také pro potřeby americké armády, zvláště pro výpočty balistických drah, ale i pro konfiguraci první atomové bomby. Počítač byl v provozu dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu. Z činnosti byl vyřazen až v roce 1959, kdy jej nahradily novější verze. Mark I. byl rozebrán a převezen do muzea historie IBM. Jeho část lze najít i na Harvardu.
8. Nedostatečná paměť
Kamenem úrazu prvních počítačů, a Mark I. nebyl výjimkou, bylo, že program nebyl uložen v paměti, ale například na děrné pásce, což rychlost výpočtů značně zpomalovalo. Samozřejmě že počítače musely mít nějakou paměť na ukládání průběžných výsledků, k tomu se používaly elektromagnetická relé nebo elektronky. Relé byla na jednu stranu levná a spolehlivá, na druhou značně pomalá. Elektronky byly pro změnu rychlé, ale drahé a nespolehlivé. Musely se často měnit.
A zde se podívejte na 10 nejbizarnějších věcí, kterými nám internet zkazil život.
Podobné články
Jan Studnička
Martin Miko
Doporučujeme
