Záhadná zmizení jsou často součástí urban legends. Ne všechny příběhy jsou ale smyšlené historky. V dnešním článku si představíme nejznámější příběhy o lidech bez minulosti či tajemných zmizeních a pokusíme se zjistit, kde je skutečná pravda.
Kolonie Roanoke
Celý příběh začíná 22. července 1587, kdy připlulo celkem 117 osadníků a usadilo se na ostrově, který se nazýval Roanoke. Nebyla to první výprava, kolonisté se na tento ostrov vypravili již v roce 1584 pod vedením Waltera Raleigha (1554–1618) a usadili se na něm. Měli však velké problémy s místními indiány, a většina kolonistů se proto vrátila do Anglie. Na ostrov se znovu vrátilo pouze zmíněných 117 kolonistů, a to v čele s Johnem Whitem. Již od počátku mají stejné problémy s původními obyvateli jako jejich předchůdci. White tedy vyplouvá zpět, aby přivezl posily, návrat mu bude trvat 3 dlouhé roky. Dalším problémem, kterému museli kolonisté čelit, byla neúroda. Po 3 letech se konečně White vrací zpět. Čeká jej však hrůzné překvapení.
Osada je prázdná a v dezolátním stavu – nikdo zde už pěkně dlouho nebydlel. Nejspíš se přesunuli, napadne jej. Hledání však nepřinese úspěch. White byl s osadníky domluven, že v případě opuštění vesnice vyryjí do stromu kříž. Místo toho našli nápis CROATOAN. Měl to být název jednoho z indiánských kmenů. Pátrání trvá několik let – kolonisté se sem vracejí mnohokrát, ale jak čas ubíhá, dělá jim stále větší problém najít původní umístění osady. Dle jejich pátrání je nejpravděpodobnější verzí celé události vyvraždění kolonistů kmenem Powhatanů. Ti se k masakru sami přiznali. Část kolonistů nejspíš přežila – u některých kmenů je možno spatřit lidi s bílou pletí, kteří mají anglická jména. Celá událost je skutečná. Díky novému nálezu mapy z té doby se začíná po kolonii znovu pátrat. Je možné, že budou přepsány dějiny osídlování Ameriky?
Tajemný muž z Tauredu
Píše se rok 1954 a na tokijském letišti, zvaném též Haneda, přistává neznámý muž. Jako cizinec je požádán o předložení pasu. Letištní služba se rozesmála, mysleli si, že jde o vtip. V pasu totiž stálo v kolonce stát – Taured. Stát, který neexistuje. Snažil se přesvědčit nedůvěřivou službu, že je skutečně z Tauredu. Chtěl jim ukázat svou zemi na mapě, prstem ukáže na knížectví Andorra, což je země v Evropě sousedící s Francií. Muž však vytahuje další dokument, chce dokázat, že je skutečně z Tauredu. Podezření policistů narůstalo, když se zjistilo, že byl již čtyřikrát v Japonsku. Rozhodli se jej ubytovat v hotelu, kde jej hlídali dva policisté. Všechny dokumenty mu byly zabaveny k prozkoumání. Druhý den ráno však muž v pokoji nebyl.
Příběh se zdá natolik fantaskní, že nemůže být pravdou, avšak střípek pravdy zde možná nalezneme. V roce 1960 byl v Tokiu zadržen John Allen Kuchar Zegrus pro falšování dokumentů. Jeho přesný původ se nepodařilo zjistit – měl diplomatický pas Etiopského království a Japonci jej považovali za špiona.
Případ Junga Lee Chunga
Vše se odehrálo na počátku 90. let v Číně. Kulturní revoluce byla minulostí a čínská ekonomika se začala zvedat z popela. Údajně se měl psát rok 1987, když se na hongkongském bulváru objevil malý chlapec v šatech, které rozhodně nezapadaly do této doby. Policista si nejspíš myslel, že se jedná o převlek (možná divadelní), ale chlapec mu přišel zmatený, tak k němu promluvil. Má strach a nic nepoznává, tvrdí, že současným panovníkem je Kchang-si – tedy císař, který vládl Číně do roku 1722. Policisté chlapce vezmou na stanici. Tam jim popisuje další reálie té doby, což v nich vyvolá ještě větší pochybnosti o tom, kým chlapec vlastně je. On sám se představuje jako Jung Lee Chung. Chlapec také hovoří archaickou čínštinou. Měl patřit k císařově dvoru. Jistý historik skutečně chlapce v dobových pramenech nalezne. Jeho příběh však končí smutně – v jeho době jej považují za duševně chorého – hovoří o železných ptácích a jízdě na velkém hadovi. Když jej chtějí podrobit dalším testům, zjišťují, že chlapec úplně zmizel. Vrátil se snad zpět do své doby?
Příběh je již na první pohled fiktivní, ale jistou dobu skutečně Čínou koloval, můžeme jej dohledat v čínském tisku. Jde však o podobnou fikci jako v případě příběhu K. H. Máchy o tajemné noci na hradě Houska, v němž došlo k přesunu do jiného tisíciletí.
ZDROJE:
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
