Nejistá sezóna
Jedním z mnoha problémů koronaviru je i to, že si nejsme úplně přesně jisti, nakolik prodělaná nemoc ochrání člověka od toho, aby onemocněl znovu. Víme o případech, kdy jedna osoba onemocněla koronavirem znovu, po několika měsících. A taková studie protilátek může výrazně pomoci při vývoji vakcíny. Nehledě na to, že by bylo fajn vědět, kolik týdnů poté, co se vynořím z karantény, si nebudu muset mýt ruce.
Respektive, ruce byste si měli mýt pořád a roušku byste měli nosit i po prodělaném koronaviru, když ne kvůli sobě, tak aspoň kvůli okolí, kterému psychicky neprospívá, když kolem vandruje člověk s nezakrytým obličejem.
Doposud se zdálo, že lidské tělo není samo o sobě extra dobré ve vytváření protilátek proti novému typu koronaviru, dokonce nám to potvrdily studie z Velké Británie, které říkaly, že protilátky se tvoří jenom nějakou dobu a pak velice rychle odumírají. Spekulovalo se také o tom, jaký vliv má průběh vaší nemoci na další tvorbu protilátek. Například mírný průběh nemoci vyvolává menší reakci imunitního systému, takže méně protilátek a imunita po kratší dobu.
Nová studie z USA ale naznačuje něco trochu jiného.
A pět měsíců klid
Zdá se, že onemocnění koronavirem vyvolává v systému i sekundární reakci. Takže poté, co vás tělo zaplaví protilátkami, které velice rychle odumírají, druhou vlnu protilátek si buduje pomaleji a ty mají také tendenci vydržet v těle bojovat s virem mnohem déle. Třeba až pět měsíců, jak uvádí studie lékařů z Mount Sinai Hospital na Manhattanu.
New York ostatně nemá o lidi, kteří prodělali covid nouzi, takže lékaři prováděli testy na celkem třiceti tisících pacientech. A zjistili, že až devadesát procent nakažených by po vyléčení mělo mít imunitu dalších pět měsíců. I když se bavíme o mírném nebo středně těžkém průběhu. Případy znovuonemocnění v rychlém sledu jsou sice strašidelné, ale je jich velice málo, upozorňují vědci.
Znovu se ale vracíme k dodržování bezpečnostních opatření. I po vyléčení totiž protilátky “pouze” významně snižují pravděpodobnost nákazy. Takže ani těsně po prodělané nemoci byste nemuseli jít olizovat tyče do tramvají a ocucávat se s pacienty na JIPce.
Co je možná na celé studii nejdůležitější, je fakt, že lepší poznání chování protilátek může pomoci při vývoji tolik vyhlížené vakcíny.