Modlitby a lobbing
V roce 1919 potkaly Spojené státy dvě bizarní katastrofy. Ta první hned v lednu. Náhlé prudké oteplení způsobilo, že se uprostřed Bostonu roztrhla nádrž s melasou. Devět milionů litrů sladkého, lepkavého sirupu se valilo ulicemi a pohltilo vše, co mu stálo v cestě. Dvacet jedna mrtvých a sto padesát raněných.
Druhá katastrofa byla ještě horší a poněkud… plíživější. Způsobily ji hlavně dvě organizace. Tou první byla Liga proti výčepům. Přesně tak, šlo o slavnou americkou prohibici. Jejím největším propagátorem byl jistý Wayne Wheeler – vůdce Ligy proti výčepům. Byl to zarytý abstinent, jehož odpor k alkoholu sahal až do dětství, kdy ho nějaký opilý dělník probodl vidlemi. Tahle anekdota mu mimochodem při jeho kampani proti barům výrazně pomohla.
Unie žen za křesťanskou střídmost byla druhá taková organizace. Ta bojovala proti chlastu hlavně hlasitými modlitbami, a když to nepomohlo, ženy připojily šutry a klacky.
Společně tyhle dvě grupy nejrůznějšími peticemi, demonstracemi, útoky a lobbingem tlačily postupně americkou vládu ke „vznešenému experimentu“, tedy k úplné prohibici. Takzvaný Volsteadův zákon byl extrémně přísný, zakazoval alkohol vlastnit, vyrábět, darovat i konzumovat. Alkohol se používal jenom pro průmyslové a náboženské účely.
Schváleno bylo v prosinci 1919, prohibice byla zavedena 17. ledna 1920. Jako osmnáctý dodatek americké ústavy. Měla snížit kriminalitu, povznést národ a zamezit tragédiím způsobených pitím. Jak dnes už víme, stal se přesný opak.
Al Capone i FDR
Lidé začali chlastat jako šílení a umírali na otravu alkoholem. Často proto, že pančovanou kořalku nikdo nekontroloval, ale taky proto, že pili cokoli, co obsahovalo alkohol. Třeba čisticí prostředky nebo parfémy. Domácí palírny vybuchovaly. Kvetly nelegální herny a nálevny. Na pašování a prodeji alkoholu vyrostla úplně nová a extrémně brutální mafie, která si vyřizovala účty přímo na ulici. Za všechny jmenujme třeba Caponeho. To všechno by Američané nejspíš i ustáli… ale je jedna věc, bez které se Spojené státy neobejdou. A to jsou prachy. Masivní finanční díra po prodeji, clu a dani z alkoholu americkou ekonomiku pořádně ranila a ta neměla proti Velké hospodářské krizi nejmenší šanci.
Zrušení prohibice byl jeden z hlavních pilířů kampaně Franklina Delano Roosevelta na prezidenta a nejspíš ho tenhle slib taky nakonec do Bílého domu dostal. Takže prohibici vděčíme minimálně za muže, který vyvedl Spojené státy z ekonomické deprese a vyhrál druhou světovou válku. Finálně byla zrušena 5. prosince 1933. Jednadvacátým dodatkem k ústavě Spojených států. Je to dodnes jediný dodatek, který ruší nějaký předchozí.