Český zákazník při výběru zboží upřednostňuje lokální produkci. Nejvíce patrné je to u masa, zeleniny a ovoce. Čeští pěstitelé na to reagují a stále častěji rozšiřují svou nabídku i o druhy, které se až doposud pouze dovážely. Typickým příkladem je družstvo Čerstvě utrženo, které na dvou svých farmách na Moravě vysadilo více než 50 hektarů kanadských borůvek. Letos tak mohou zákazníci ochutnat jejich první úrodu.
Kanadská borůvka je ovoce, které v Česku téměř nenajdete, v průběhu léta se nejčastěji dováží z Polska. „Pokud borůvce dopřejete podmínky vhodné pro její růst, bude se jí dařit stejně dobře, jako borůvkám v lese. Proč tedy dovážet ovoce a zeleninu ze zahraničí, když si ji umíme vypěstovat sami,“ vysvětluje Adam Havlíček, předseda představenstva družstva Čerstvě utrženo, proč začali s pěstování borůvek. Použili sadbu z Nizozemí a vybrali celkem 6 odrůd, z nichž všechny byly zvoleny tak, aby se jim u nás přirozeně dařilo a byly chutné. Jejich výběrem je také zajištěna dostupnost na obchodech v průběhu cca 3-4 měsíců v roce. Rostlina jako taková pak přináší plody v intervalu 3 týdnů.
Celkem 200 tisíc borůvkových keřů zabírá rozlohu téměř 50 hektarů a jsou rozmístěny na dvou farmách. V Hovoranech, kde byly sázeny na podzim roku 2018, letos v červnu zde začali sklízet první úrodu. Na Slunečné farmě ve Velkých Bílovicích proběhla výsadba na jaře, první úrodu proto očekávají v příštím roce. „Sledujeme rostoucí zájem zákazníků o českou produkci a velmi nás těší, že i v případě borůvek, tedy další tzv. superpotraviny, můžeme naším zákazníkům nabídnout lokální produkci,“ pochvaluje si Martin Kubín, nákupčí ovoce a zeleniny Tesco.
Při sklizni se momentálně nepoužívá žádná mechanizace (používá se např. pro zasíťování atd.) a plody se sbírají ručně, za hodinu lze nasbírat až 5 kg. Třídění a balení se také provádí ručně. Od příštího roku by už ale část práce měla zastat moderní technika. „Jelikož se jedná o první rok, sklizeň je nižší, přibližně 40 tun. Toto číslo se ale bude každoročně zvyšovat, svého maxima rostlina dosáhne po 4 letech. Maximální roční produkce by tak mohla vyšplhat až na 400‑500 tun,“ dodává Adam Havlíček.
Rozmary letošního počasí a velká vedra úrodu ale neohrozila. K závlaze totiž využívají vlastních vrtů a zásobníků vody, která je pak spolu s živinami k rostlině vedena přes dripy přímo ke kořenům, využije se tak opravdu každá její kapka. Ochranu rostlin před kroupami pak zabezpečují sítě a polytunely.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
