Všichni na Mars
K Marsu sondy putují od 60. let. Nejprve se jednalo o americké a sovětské (později ruské), v neposlední řadě ale i japonské, čínské, indické a evropské. Zájem o Mars neutichá a v plánu, byť dlouhodobém, je také mise s lidskou posádkou. Zájmu se těší nejen samotná rudá planeta, ale také jeho dva měsíce Phobos a Deimos.
Komu se jako prvnímu podaří nechat v prachu rudé planety otisk nohy, je ve hvězdách, Američanům už však nikdo některá prvenství v dobývají Marsu nevezme. 14. listopadu 1971 se povedlo vědcům navést sondu Mariner 9 na oběžnou dráhu Marsu, čímž rudá planeta získala svou první umělou družici. Díky Marineru se tak podařilo získat množství kvalitních fotografií, z nichž si některé můžete prohlédnout v následující galerii:
Nebyly to první snímky Marsu. Za ty vůbec první vděčíme sonda Mariner 4, která nad planetou přeletěla v polovině listopadu 1965 ve výšce necelých 10 000 kilometrů. Během přeletu pořídila 21 fotografií, na kterých bylo možno rozeznat krátery různých velikostí. Snímky Marineru 9 jsou však kvalitnější.
Američané si v této oblasti sluneční soustavy připsali i další prvenství. Do historie zkoumání vesmíru se nesmazatelně zapsal americký program Viking, který čítal dvě sondy. Obě dvě se skládaly z orbitálního i povrchového modulu. V obou případech došlo nad Marsem k úspěšnému oddělení, družice našly své místo na orbitě a přistávací moduly dosedly na povrch planety, jak bylo plánováno.
Není bez zajímavosti, že modul Viking 1 přistál na Marsu 20. července 1976, což bylo na den přesně 7 let ode dne, kdy stanul první člověk na Měsíci. Modul Viking 2 dosedl v jiné části planety dne 3. září téhož roku. Obě sondy zásobily vědce na Zemi informacemi několik let.
A zde si můžete přečíst, jak Voyager 1 odhalil tajemství prstenců Saturnu: podívejte se na první fotky majestátní planety, které sonda pořídila před 38 lety.