Existuje Bůh? A co je důležitější - existuje Ďábel? The Devil All the Time je nový temný krimi thriller z produkce Netflixu, který zvládá být přehlídkou nejnadějnějších hereckých talentů současnosti a zároveň nabízí další - a kvalitní - variaci na odvěké téma, zda to mýtické zlo, kterého se tak šíleně bojíme, nežije v každém z nás.
Ďábel je všude
Jak může přežívat bohabojná společnost, v níž nikdo nenásleduje učení Kristovo? Težko. Poté, co většina fanoušků Netflixu odevzdaně přistoupila na fakt, že ač seriály umí streamingová společnost skvěle, celovečerní snímky z její vlastní produkce se zkrátka nedaří a i zprvu zajímavé projekty končívají jako nevýrazné filmové jednohubky, přichází jako zjevení krimi thriller The Devil All the Time, pro potřeby českého diváka nazvaný prostě Ďábel. Nejnovější počin zatím spíše tápajícího režiséra Antonia Campose v mozaice propojených příběhů spojuje brilantní scénář, nosný leitmotiv a skvělé herecké obsazení, které je přehlídkou nejzajímavějších hereckých talentů současnosti, ač mu ve finále přeci jen dominuje vyčnívající Robert Pattinson, který se konečně naučil hrát a teď je, zdá se, nezastavitelný.
Kdysi hvězda teenage fantasy Stmívání zhruba od roku 2012, kdy si zahrála v Cronenbergových Mapách ke hvězdám, se víc a víc noří do indie filmů a experimentálních projektů. A zatímco ve slabém existenciálním sci-fi High Life to ještě vypadalo jen jako urputná snaha vymanit se ze škatulky přesto, že mimo ni není schopen nic nabídnout, relativně čerstvý Maják už definitivně potvrdil, že Pattinson na sobě pracuje, brousí svůj talent a jeho kariérní dráha pomalu, ale jistě začíná připomínat cestu dříve opovrhovaného, dnes milovaného Matthewa McConaugheyho. V Nolanově novince Tenet je právě Pattinson téměř tím nejlepším prvkem a ačkoli v The Devil All the Time dostal roli vedlejší, v úloze pokryteckého pastora je skvělý.
Nicméně, The Devil All the Time je opravdu jakousi výkladní skříní aktuálních "it girls a boys". Ústřední part ztvárnil Tom Holland, po jeho boku na relativně malém prostoru exceluje Eliza Scanlen. Pokračuje to Riley Keough, Jasonem Clarkem a především Sebastianem Stanem v úloze úplatného šerifa. Je skoro až fascinující, že naprosto každá tvář, která v Camposově filmu dostala byť jen útlý prostor, ho využila naplno. Vynikající je i Bill Skarsgard, který ani bez masky démonického klauna není o nic méně zlověstný.
Ano, zlo je leitmotivem tohoto filmu. Zlo všedního dne, které schováváme za řeči o ďáblu a jeho svodech, ačkoliv ho pácháme sami, často ve jménu božím. Odvěká debata, která i ve spíše ateistickém světě roku 2020 zarezonuje, a to i když je děj filmu zasazen do druhé poloviny 50. let na pošmourném americkém Středozápadě. Snímek se nikdy úplně neurve do příliš abstraktního filozofického rozjímání. Právě naopak - civilnost, s jakou tvůrci předkládají tu každodennost souboje světla a temnoty v duši smrtelníka, je tím, co dělá film aktuálním a blízkým i pro moderního člověka. The Devil All the Time se neustále motá kolem víry, náboženství, síly modlitby, přitom jeho poselství - a sice, že lidský osud je fifty-fifty o vědomé volbě a o náhodě jako přírodním zákonu - buší do očí s každou další scénou víc a víc. Bezútěšnost, s jakou se jednotlivé postavy ve snaze otevřít se boží lásce právě od Boha víc a víc odklánějí, je zdrcující.
Zároveň je to ale kvalitní krimi thriller s gotickým nádechem, který se nebojí brutálních vražd, navíc je výborně napsaný. The Devil All the Time je adaptací knižního bestselleru Donalda Raye Pollocka, ale Campos, který pracoval na scénáři spolu se svým bratrem Paulem, dokázal jednotlivé kapitoly příběhu probíhající v horizontu zhruba 15 let výtečně na přeskáčku poskládat tak, aby to příliš nemátlo a hlavní dějová linka se udržela v chodu a divák v napětí. Na snímek se tak dá nahlížet jako na slepenec přemítající o paradoxech a pokrytectví lidstva, ale také jako na osobní příběh jednoho mladíka, kterému do osudu podezřele často zasahují překážky ve formě víceméně náhodných kolemjdoucích.
Je to příjemné překvapení, neboť právě scénář je to, v čem filmy od Netflixu nejvíc zaostávají. Dokonalé to ale jistě není - dvě skvěle našlápnuté hodiny vyvrcholí mdlým závěrem, který jako by ke zbytku ani nepatřil. Ve finále je to tedy trochu jako sex bez orgasmu; vážně moc hezké, jen ne zcela dotažené. Naštěstí se to dá zkoušet znovu a znovu. Zrovna Netflix na to peníze - a víru, že se to jednou povede - rozhodně má.
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
