Sváteční rande

S blížícím se adventem se začínají objevovat sváteční filmy, především romantické komedie, které se každý rok v prosinci svezou na vlně sentimentálního rozpoložení divácké obce. Letošní Vánoce nicméně budou specifické. Na vánoční filmy se patrně nebude chodit do kina, bude se na ně dívat z pohodlí obýváku skrze Netflix a další streamingové služby. A ten tradičně sentimentální divák bude tentokrát prožívat svátky ve stínu koronavirové pandemie, kdy pravděpodobně odpadnou velké rodinné oslavy.

Proto se nový snímek Johna Whitesella Holidate (česky Sváteční rande), který vychází právě z premisy, jak náročné jsou podobné akce pro nezadané členy rodiny, zdá poněkud vytržený z reality, což může fungovat dvojím způsobem - divák to buď přijme a naladí se na jakýsi únik z mizérie všedních dní, anebo naopak zapudí jako nerealistický kousek, se kterým se nedokáže ztotožnit, dokonce ani mu uvěřit, ergo jej přestává zajímat a sledovat. Diskutovaný seriál Emily in Paris například patří do té druhé kategorie, Holidate balancuje někde mezi. K dobru mu slouží poměrně vtipný scénář, naopak mu škodí kvalitní, ale ne zcela vhodné obsazení.

Emma Roberts je talentovaná herečka, která zahraje ledacos, ale single skoro-třicetiletou zoufalku, která se utápí ve vodce a v sebelítosti, tu ne. To by asi nebyl problém, kdyby ale přesně taková nebyla postava Sloane, kterou Roberts ztvárnila v Holidate. Nabízí se srovnání s loňským vánočním filmem Last Christmas, kde v podobném partu zářila Emilia Clarke. Jinak docela obyčejný sezónní britský rom-com právě vynikající a maximálně uvěřitelný výkon hvězdy Hry o trůny tahal nad průměr. Clarke má obrovský komediální talent a nesporný britský šarm, což jsou dvě věci, které Roberts postrádá.

mohlo by vás zajímat

První člověk je dechberoucí i dramatická podívaná. Ryan Gosling je jako Neil Armstrong vynikající

A podobně je na tom i Luke Bracey, který Roberts sekunduje v úloze Jacksona. Doslova sekunduje. O pozadí postavy testosteronem napumpovaného golfisty, který se nechce vázat, se divák nedozví zhola nic. Když pak projde proměnou, není úplně jasné, co ten vývoj zapříčinilo. Whitesell se originalitu snímku pokusil nahnat na snaze protočit žánrové genderové stereotypy. Místo naivní hlavní ženské hrdinky, která touží po lásce na celý život, tu máme vystrašenou ženu zklamanou vztahy, která se bojí jakéhokoliv serióznějšího vztahu vlivem několika milostných zklamání. Je tak "zatažená", že to odmítá i v případě, že se jí u nohou plazí po všech stránkách dokonalý protějšek, který se z nedostupné pozice přehoupl do odevzdané polohy beznadějně zamilovaného muže.

Důvody, proč to ve finále nefunguje, jsou dva. Zaprvé se režisér o tu nálepku "nejsem jako ostatní vánoční romantické filmy" snaží až příliš okatě. Udělal z toho přímo jeden ze zjevných motivů filmu - Sloane a Jackson spolu několikrát mluví právě o nesmyslnosti klišé z romantických filmů, a to je vždycky ukazatel toho, že scenárista moc tlačí na pilu. A zadruhé právě ani jeden z herců nedokáže utáhnout svou postavu tak, jak je napsaná, protože se pro ni prostě nehodí. Mezi Roberts a Braceym to navzájem funguje, ale už to nefunguje mezi Roberts a Sloane a Braceym a Jacksonem.

GALERIE Holidate

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Celé to působí jako systém ozubených koleček, která do sebe jen těsně nezapadají, takže stroj sice nějak jede, ale vydává při tom zvuk, který napovídá, že to není dobré. Záchranným kruhem jsou v případě Holidate kvalitně napsané i odehrané vedlejší postavy, které jsou, opět standardně pro žánr romantických komedií, karikaturami sebe sama. Ať už Sloanina staromódní matka, skvěle odehraná Frances Fisher, promiskuitní teta Susan s tváří Kristin Chenoweth nebo Julien Marlon Samani v miniaturní, ale efektní roli Sloanina bývalého, který zničil všechny její představy o romantické lásce, jsou to malé záchytné body, které mají prostor tak akorát zadržet pád filmu do propasti katastrofy. Nad všemi výrazněji vyčnívá jen Slaonina sestra Abby (Jessica Capshaw), která by zasloužila více pozornosti. Ostatně jako všechny matky, které si upletly mnoho dětí v mladém věku s milujícím mužem, ale s krizí středního věku začínají mít roupy.

Navzdory všemu se nedá říct, že by Holidate nevyužilo svůj potenciál, spíš naopak. Ať už byly původní záměry tvůrců jakékoliv, s takto rozdanými kartami mohla vzniknout jedině průměrná sváteční komedie s několika zábavnými momenty, kterou divák vypustí z paměti v polovině závěrečných titulků. A tím Holidate přesně je.