fb pixel
Vyhledávání

Komiks Teorie rozpadu: Krvavá minulost starého světa, kterou známe

Kde je hranice zla a dobra? A záleží vůbec na tom, když vám smrt visí na patách?

Veronika Doleželová
Veronika Doleželová 25.7.2015, 17:30

Na Teorie rozpadu stačí jen pohlédnout a cítíte, jak na vás sahá mráz. Zní to teď v tom parném vedru lákavě, ale nečekejte nějaké vzdušné osvěžení a zábavu. Autoři Enki Bilal a Pierre Christin jsou bezesporu legendami evropského komiksu, ale co si budeme povídat, jsou legendami pro starší generace. Nebýt nakladatelství Crew, tak se s nimi noví čtenáři nejspíš už ani nesetkají. Přitom oba pánové mají minulost, která se protíná s naší bolestivou současností - terorismem a xenofobním strachem rozpínajícím se Evropou.

Společně s Christinem a Bilalem byl v Pilote veselý chlapík, tvůrce středoškoláka Dutche, kterému se přezdívalo Cabu. Ten v 70. letech časopis opustil a přemístil se do satiristického plátku Harakiri - ten dnes známe pod jménem Charlie Hebdo. Plné jméno Cabua je Jean Cabut. Letos zemřel při atentátu, který otřásl celým světem.

Vypravěč i kreslíř se poprvé potkali v komiksovém časopise Pilote, veselém plátku, který např. vynikal autory slavného Asterixe. Bilal ani Christin ovšem nebyli rostlí na juchavá, šprýmová témata z Pilote. To už určily samotné jejich kořeny. Enki Bilal se narodil v roce 1951 v Bělehradě bosenskému otci, který byl dokonce dvorním krejčím Tita a slovenské matce. Pierre Christin je ročník 1938, narodil se ve Francii - prožil válku a po ní hodně cestoval. Oběma bylo nejspíš souzeno, aby se v Pilotu sešli a společně vytvořili Teorie rozpadu, dva příběhy ze dvou částí Železnou oponou rozdělené Evropy.

První příběh Teorií rozpadu, který vydali v roce 1979, se jmenuje Falangy černého řádu. Ze vzpomínek na krvavé časy Španělska za generála Franka vystupují staří veteráni, bývalí idealističtí účastníci války. Jenže jim už není dvacet. Každý z nich má čtyřicet křížků navíc, loupe jim v kříži a ani ta kolena nejsou to, co bývala. Minulost se v nich rázem probouzí, když se staří mazáci dozvědí o sjednocení nepřátel, proti kterým bojovali za občanské války ve Španělsku. A chtějí odvetu.

Příběh Falang černého řádu ke svým hrdinům rozhodně není jemný. Naopak je až bolestivě reálný. Kdysi byli tihle starci (možná, to je ta otázka) hrdinové, teď už ale bojují proti dalším starcům v konfliktu, kde nikdo není hrdinou, ale budí po čtyřiceti letech strach a odpor. Přináší vzpomínky, o které nikdo nestojí, které jsou na jejich současnost moc děsivé.

Ze západní Evropy přejdete dalším příběhem do zemí za Železnou oponou. Na lovu se v polské vesničce setkávají pohlaváři Sovětského svazu, který se chvěje v posledních záškubech své životaschopnosti. Lov je prosycen vzpomínkami jednotlivých aktérů na začátky velké revoluce, ze kterých místy nejednou mrazí. A to jak čtenáře, tak i jedinou postavu, se kterou se lze mezi zastrašující sbírkou děsivých osobností Sovětského svazu ztotožnit - mladého tlumočníka, který postupně poodhaluje jejich minulost, ale také účel celého lovu, kvůli kterému se všichni sešli v zimním polském sídle.

Co do atmosféry a vypravěčského umu, které dohromady oba pánové Bilal a Christin spojili, byl příběh Na lovu rozhodně silnějším čtenářským zážitkem. Doopravdy z něj mrazí a myslím, že zrovna čeští čtenáři by tenhle sešit mohli ocenit.

Navzdory tomu, že ani jeden autor komunistický režim neprožil, dokázali společně onu atmosféru skvěle zachytit. A předat dál jako vzpomínku o rozpadajícím se světě, na který bychom za pár generací zapomněli a znali ho jen z učebnic dějepisu, pod daty a anonymními hesly. Přitom tahle minulost kdysi ničila životy tisíců lidí. Na to by se jen tak zapomínat nemělo. A to je i důvod, proč je dle mě Teorie rozpadu od nakladatelství Crew prozatím to nejlepší, co se v řadě Mistrovská díla evropského komiksu vůbec objevilo. Poznejte to i vy sami.

Pokud nechcete v létě řešit vážná témata, zkuste se chytit na komiksové Želvy Ninja.

Podobné články

Doporučujeme

Další články