Dělník bulváru na druhou

Když se čestný muž chce s rozejít s partnerkou, přijde za ní nebo jí zatelefonuje a na rovinu jí to do očí a ucha řekne. Vystrašené povahy svoji neochotu k pokračování vztahu sdělí dopisem, emailem, případně sms. Muž-srab jako je Vít Klusák se rozhodne pro dětinskou taktiku: vyhodí vás z přátel na Facebooku nebo vás zablokuje. Je nám líto žen, které se s tímhle bulvárním režisérem přátelí. Jednou také nenajde odvahu jim říct do očí, že už je nechce, ale vyhodí je nemužně z Facebooku.

Toto je Vít Klusák, extrémně nezralá osobnost, která se nedokáže chovat jako muž PETR TOPIČ / MAFRA /Profimedia.cz.

Na www.csfd se můžete dočíst: "Dokumentární film Víta Klusáka Dělníci bulváru proniká do světa českých celebrit a novinářů. Při práci sleduje především žurnalisty, kteří tyto celebrity vyrábějí i nesnášejí současně. Výsledkem je filmová reflexe, která záměrně není plakátovým odsudkem mediálního světa pomluv, intrik, nevěr a nemocí slavných, ale pozorovatelskou sondou tragikomického fenoménu..." Je to hned šest lží najednou. Dělníci bulváru nejsou dokumentárním filmem, nikam nepronikají, nic nesledují, nic nereflektují, nic nepozorují a nic nesondují. Dělníci bulváru jsou hraná agitka odrážející pouze a jen Klusákovo soukromé vidění světa. A je to agitka chladně vykalkulovaná, plná předsudků a klišé. Když totiž Klusák film připravoval, na oko se "spřátelil" se všemi, které pro svůj záměr potřeboval. Zneužil je a podvedl. "Dokument" Dělníci bulváru je ale podvod hlavně na divácích.

Zlomyslný a dětinský manipulátor

O patro výš nad naší redakcí sídlí web Extra.cz. Redaktorky se dnes na chodbě se smíchem bavily o tom, jak si je Vít Klusák vyškrtl ze života. "Na Facebooku si nás nejdřív přidal do přátel," vzpomíná redaktorka Extra.cz Veronika Kratochvílová. "Přišel do redakce, pod záminkou dokumentu z nás vytáhl čísla mobilů a začal nám volat a posílat SMS. Servilně slizký jako Uriah Heep z Davida Copperfielda nám podkuřoval, jak jsme skvělí, a přitom nás manipuloval do věcí, které by nás jinak nikdy nenapadlo dělat. Když třeba zjistil, že jsem na filozofické fakultě UK vystudovala teorii komunikace a literární vědu, povídá mi: 'Aha, takže ty jsi intelektuálka... To bych chtěl v dokumentu vyzdvihnout!" Naivně jsem předpokládala, že když něco člověk jako on řekne, tak to platí. Ale on pak vystříhal všechno, co se mu nehodilo do jeho předem vymyšleného předobrazu bulvární pipky. Točili jsme například s mými kolegy z redakce "seriózních" novin a bavili se o bulváru jako o fenoménu, ale on tuhle diskuzi nepoužil, neboť mu dle jeho slov nezapadla do konceptu..." V Show Jana Krause Klusák mluvil o "lidech, kteří se živí zlomyslností". Co jiného, než jedovatá zlomyslnost, byl přitom jeho film Český sen? Dokumentarista se v něm zle vysmál starým lidem, kterým nezbývá, než kvůli korunovým slevám objíždět supermarkety. Postavil jim fiktivní nákupní centrum a zvrhle se bavil, jak se tam s taškami na kolečkách plahočí přes celé město. Bylo to asi stejně objevné a "vtipné", jako když puberťáci přivážou na vlasec desetikorunu, pohodí ji na chodník a s navijákem v ruce se schovají do křoví. Klusák cynicky zneužil ty nejslabší z nejslabších, a udělal to podle stejného mustru, který teď použil v Dělnících bulváru. "Vůbec jim nezáleží na tom, že to, co produkují, nemá žádný hlubší smysl," řekl teď Klusák o Dělnících bulváru. Jak legrační. Jaký hlubší smysl mají jeho filmy – kromě toho, že zobrazují autorovo nabubřelé ego? "Jsou to lidi, kteří zcela rezignovali na to, aby večer usínali s pocitem, že někam něco posunuli," tvrdí Klusák o redaktorech Extra.cz. Kam urážením důchodců v Českém snu posunul svět on? Kdyby Klusák skutečně chtěl natočit alespoň částečně reálný obraz o bulváru, použil by jinou metodu. On ale vytvořil něco, co díky jeho manipulaci nemá se skutečností nic společného.

Principál pimprlat

Vrcholem je ale Klusákův výrok: "Už se nedá oddělit, co se doopravdy děje (a o čem oni bulvárně informují) a co jako pimprlové divadlo inscenují, aby pobavili své odběratele". Tohle říká cynický manipulátor, který cpe lidi do předem promyšlených rolí? Redaktory Extra.cz navzájem pomlouval. Až později jim prý došlo, že je tím promyšleně rozeštvával. Pro svůj film totiž potřeboval vyvolat konflikty... Klusák tedy vytváří virtuální realitu a vydává ji za dokument. Tohle se v dokumentárním žánru smí? A smí se to ve veřejnoprávní televizi? Tohle je přece podvod na divácích, kteří za své koncesionářské poplatky chtějí pravdivý obraz světa. Místo toho dostanou subjektivní výkal bulvárního manipulátora, který se vtírá do osudů lidí, a když je vymačká jako citróny, zahodí je do popelnice. Což se přesně stalo. Po dokončení Dělníků bulváru si totiž Klusák všechny své nové "kamarády" na Facebooku z přátel zase vyhodil. Asi se bál, aby si neušpinil pověst, že se přátelí s "bulvárem". Pověst je ale lepkavá, drží se pevně jako lejno košile. Klusák tímto nízkým gestem sám sebe pasoval na zbabělce. V pozadí je směs strachu ze sebe sama, křiváctví, podrazáctví a nedostatku síly řešit věci chlapsky a naplno.

P. S. Od Klusákových kolegů a jiných novinářů víme, jak moc litoval, že Iveta Bartošová skočila pod vlak až poté, co byli Dělníci bulváru odvysíláni. "Byla by to skvělá pointa!" řekl prý doslova. Co k tomu dodat?