Nedávno jsme psali o atentátech, které Richard Krajčo spáchal na kulturní úroveň naší země. Jeho politické názory a obzvláště to, co považuje za podporu kampaně či ne, jsou ještě nesmyslnější než jeho texty. Pokud tedy Ríšovi nejde jen o prachy. Krajčo nedávno přijal pozvání do DVTV k rozhovoru s Martinem Veselovským. Přestože podle svých slov čekal dotazy na jeho bratříčkování se s Andrejem Babišem, nedal si práci připravit se ani do té míry, aby to, co říká, dávalo alespoň trochu smysl. Buď hraje Richard s agentem Burešem hru „oslíku, otřes se“ nebo myslí tou částí těla, kterou zmiňuje již řádně vytočen v poslední větě rozhovoru. Duo, které umí grilovat.   Veselovský je znám svou nesmlouvavostí, se kterou odráží snahy svých hostů vykroutit se z odpovědi na jasně položenou otázku. Nebohý Krajčo mu však nahrává na jednu smeč za druhou, až je jeho potící se kštice divákovi skoro líto. Babišův Agrofert je dlouhodobým sponzorem Richardovy kapely Kryštof a aktuální ministr financí si přijel přihřát předvolební polívčičku na jeden z tzv. „Kryštof kempů“ – ve skutečnosti pseudohipísácky pojaté open air turné této ostravské kapely. Když je zima, je potřeba se k sponzorovi pěkně přitulit.   Richard si zoufale snaží udržet image člověka, který se zajímá o dění v naší zemi, o politiku a jeho názory jsou upřímné a ač se může mýlit, jsou křišťálově čisté. Z konfrontace s Veselovským však vychází buď jako intelektuální prosťáček nebo jako pokrytec, který jednoduše nezvládá ukočírovat rozpolcenost svého konání a vysněného veřejného obrazu. Každý, kdo má alespoň vzdálené povědomí o tom, jak fungují marketingové kampaně, ví, že primární je, aby se spotřebitel ztotožnil se značkou, která je prezentována na trhu. Agrofert je finanční skupina, která vlastní několik firem, jejichž názvy a produkty běžný občan znal již v dobách, než Andrej Babiš vstoupil do politiky, aniž by ho zajímalo, kdo je vlastní. Málokdo ví a málokterého spotřebitele zajímá, co mají společného značky Algida, Knorr, Rama, Hera, Perla, Domestos, Flora, Helmann’s, Savo, Cif, Axe či Dove. Všechny vlastní společnost Unilever, která sama sebe marketingově nijak nepropaguje. Naopak využívá svou anonymitu tak, že vytváří dojem konkurenčních produktů (Rama, Hera, Perla), které však ve skutečnosti přinášejí zisk tomu samému subjektu. Pokud se koncern jako Unilever rozhodne pro strategické spojení jakožto sponzor nějaké akce, TV pořadu apod., zvolí si odpovídající marketingovou značku, kterou chce přes ten či onen kanál tlačit a pak využívá jednoduché asociace, která se v podvědomí zákazníků či potenciálních zákazníků vytvoří. Vypadá to, že to jsou různé značky, ale vlastní je jedna kvočna. A tak je to i s Ríšou - tvrdí, že ho sponzoruje Agrofert, ale je to v zásadě i Ano.   Richard Krajčo ale není obyčejný zákazník. Léta se pohybuje v showbusinessu, ve kterém jsou strategická partnerství velmi častým jevem. Umělec si musí zvolit, do jaké míry je ochoten se „zaprodat“, popřípadě jak vybalancovat přísun sponzorských financí se svojí veřejnou image. Kdyby Richard vystupoval jako chlápek, kterému je všechno jedno, který si dělá svojí muziku a když mu někdo dá zlatku navíc, tak je to fajn. Pak by bylo jedno, kdo si na jeho jménu udělá business, popřípadě politickou agitku. To však případ ukecaného zpěváka a herce není. Pokud by Andrej Babiš chtěl nakopnout svoje podnikání, Kryštof Kempy by sponzorovaly například Kostelecké uzeniny nebo Mladá Fronta Dnes. Většina obyčejných lidí však ví, co je Agrofert teprve od té doby, co Babiš vstoupil do politiky, protože samotný název koncernu, který stojí za různorodými projekty, byl v souvislosti s Babišem-politikem značně medializován. Logo Kosteleckých uzenin. Podle britského časopisu Loaded bylo vyhlášeno za nejvíce gay logo na světě. Kostelecké uzeniny vlastní Agrofert, tedy Babiš, tedy šéf ANO. Místo anonymního chlapa dosaďme Richarda Krajča a jsme doma.   První volná asociace, která v tomto případě vzniká, tudíž tvoří osu – Kryštof – Richard Krajčo – Agrofert – Andrej Babiš – ANO. Pokud se zpěvák tedy diví, že „samovolně“ vznikla kampaň podporující Babiše a ANO, je buď velmi naivní, hloupý nebo pokrytecky kope za dva týmy: Richard Krajčo - osobitý umělec a Richard Krajčo - protřelý podnikatel. Veselovský jej velmi jednoduše zahnal do kouta a Krajčo neschopný tento paradox logicky vysvětlit začal vypouštět prázdné fráze a nakonec kolem sebe kopat jako malé dítě. Svatý Kryštof byl světec, obr, který přenášel v brodě přes řeku pocestné a čekal, až přijde ten nejmocnější - Spasitel světa. Zdá se, že jej Kryštof našel.   Kdyby zůstal pouze u onoho partnerství s Agrofertem, asi by se kolem jeho osoby takový mediální kolotoč neroztočil. Krajčo se však s Babišem rozesmátý fotil, děkoval mu na pódiu jakožto „ministru financí“ a nijak se nevymezoval vůči Babišovu využití této „návštěvy sponzora“ na sociálních sítích. Veselovský sice Krajča v rozhovoru vyždímal téměř do sucha, ale jednu „nevynucenou chybu“ nevyužil. Blekotající frontman nejdříve sáhodlouze vysvětloval, že Babiš přijel na jeho akci pouze jako sponzor v rámci partnerství s Agrofertem. Chvíli na to však tvrdil, že Babiš již vlastníkem Agrofertu není, než ho Veselovský opravil, že stále je, jen se vzdal pozice výkonného ředitele. Pokud si Krajčo opravdu myslel, že Andrej Babiš je maximálně řadovým akcionářem, proč se s ním jakožto se sponzorem fotil a jmenovitě mu děkoval? Novodobý Michal David a největší strana? ANO! Koláž nekorektne.cz   Samozřejmě zadarmo ani Vodňanská drůbež nehrabe a pokud nyní Babišovi o něco jde, tak jsou to hlavně politické body. Krajčo však odmítá naplno říci, že platformu ANO podporuje, zároveň to ale ani nevyvrací. Odmítá přiznat, že se vědomě stal součástí její kampaně, přestože tvrdí, že ona kampaň se skutečně udála. I pokud ponecháme stranou jeho politickou rozpolcenost a postupnou podporu ČSSD, ODS a Karla Schwarzenberga, je jakýmsi alchymistou z dvoru krále Rudolfa II., který vyrábí zlato ze vzduchu či vzduch ze zlata, podle toho, jak se mu to zrovna hodí. Člověk, který má obrovský dopad na veřejné mínění a v minulosti osočoval své kolegy „celebrity“, že jsou poplatní a bez názoru si téměř v každé větě protiřečí, dělá opak než říká či říká opak než dělá. Je to stejné jako s jeho texty – buď jsou nesmyslné a hloupé nebo promyšleně vypočítavé. ZDE se můžete podívat na celý rozhovor Martina Veselovského s Richardem Krajčem.