V létě roku 1963 se navzdory probíhající studené válce mezi komunistickým Východem a kapitalistickým Západem prohloubila roztržka mezi dvěma největšími giganty a zástupci Východu. 14. července se vztahy mezi Sovětským svazem a Čínou dostaly do bodu zlomu, když obě vlády těchto velmocí dovedly zuřivou debatu o budoucnosti komunismu do nejvyostřenějších rozměrů. Spojené státy americké naopak s potěšením sledovaly, jak se mezi obě komunistické velmoci bez jejich přičinění vráží klín.
Ideologická roztržka
V polovině roku 1963 se v Moskvě sešli představitelé Sovětského svazu a Čínské lidové republiky, aby se pokusili urovnat ideologickou roztržku. Čínská vláda začala otevřeně kritizovat to, co označovala za sílící „kontrarevoluční tendence“ v Sovětském svazu.
Čína byla nespokojena zejména s politikou spolupráce Sovětského svazu se Západem. Podle veřejného prohlášení čínské vlády ze 14. června 1963 byla k rozšíření komunistické revoluce po celém světě zapotřebí mnohem bojovnější a agresivnější politika. Se silami kapitalismu nebylo možné „mírové soužití“ a prohlášení rovněž vytýkalo Rusům, že se snaží dosáhnout diplomatického porozumění se Západem, zejména pak se Spojenými státy.
Sovětské prohlášení
Přesně o měsíc později, zatímco se jednání v Moskvě stále zhoršovala v atmosféře vzájemného podezírání a obviňování, vydala sovětská vláda ostré vyvrácení předchozího čínského prohlášení. Rusové souhlasili s tím, že světový komunismus je stále konečným cílem, ale že je zapotřebí nové politiky. „Mírové soužití“ mezi komunistickými a kapitalistickými národy bylo v atomovém věku nezbytné a sovětské prohlášení dále deklarovalo, že si Sovětský svaz „upřímně přeje odzbrojení“.
Sovětské prohlášení se rovněž zabývalo čínskou kritikou raketové krize z října 1962, kdy Rusko rozmístilo rakety středního doletu na Kubě. Na nátlak Spojených států byly rakety z území staženy – podle Číny ale Rusko před Amerikou „kapitulovalo“. Podle Sovětů tomu tak nebylo.
Raketové základny byly zřízeny s cílem odradit USA od případné invaze na Kubu. Jakmile Amerika přislíbila, že od takové akce upustí, byly rakety staženy, aby se zabránilo zbytečné jaderné válce. Podle Sovětského svazu se jednalo o typ „střízlivé kalkulace“, která je v moderním světě potřebná.
Rozděl a panuj
Sovětské prohlášení ze 14. července 1963 bylo prvním jasným veřejným náznakem toho, že Sovětský svaz a Čína jsou hluboce rozděleny v otázce budoucnosti komunismu. Američtí představitelé tento vývoj přivítali s neskrývanou radostí, neboť se domnívali, že čínsko-sovětský rozkol bude pro Ameriku výhodný v tom smyslu, že Rusové budou přístupnější plodným diplomatickým jednáním o řadě otázek, včetně kontroly zbrojení a prohlubující se krize ve Vietnamu.
Toto přesvědčení nebylo zcela opodstatněné, protože americko-sovětské vztahy byly po většinu 60. let nadále chladné. Spojené státy se nicméně pokoušely používat taktiku „rozděl a panuj“ i v 70. letech, kdy zahájily sbližování s komunistickou Čínou, aby získaly vliv při jednání se Sovětským svazem.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
