„Mám, co jsem si zasloužil“ – toto byla poslední slova generálního tajemníka KSČ, kterého obětovala vlastní strana. Jeho smrt však neměla ukojit krvežíznivost davu. Byla obětí nejvyššímu, rudému bohu – Stalinovi.
Narodil se 31. července 1901 v Nezvěsticích blízko Plzně do rodiny obchodníka židovského původu. Příjmení Salzmann si později nechal změnit na Slánský – nechtěl být spojován s Němci ani s Židy. Jeho rodiče nejspíš tíhli k sionismu, mladý Rudolf byl i v době svého členství v sociálně demokratické straně (1920) členem židovského skauta (sionistického) Techelet lavan. Komunistou byl téměř od dětství. Představil mu jej jeho bratr Šimon, kterého otec poslal na studia do Vídně. Zde se spíše zajímal o marxismus, později tíhl k leninismu. Z Vídně vozil bratrovi Rudolfovi marxistickou a komunistickou literaturu. V roce 1921 se od sociálně demokratické strany oddělili marxisté a komunisté a založili vlastní stranu – Komunistickou stranu Československa. Slánský se stává komunistou na plný úvazek, straně obětuje všechen svůj čas. Ve straně vznikají dvě křídla, Gottwaldovo křídlo, které je oddané Moskvě, a křídlo Bohumíra Šmerala – ten razí cestu bez Moskvy a vlivu Kominterny. Slánský se připojuje ke Gottwaldovi, od prvních chvil si ti dva padnou do oka, a stávají se přáteli (jestli tak lze vůbec jiného člena komunistického hnutí nazvat).
1946.png
Marie Švermová, Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, Rudolf Slánský a dva neznámí v roce 1946 (Foto: https://cs.wikipedia.org/)
Karlínští kluci
Spolu s dalšími soudruhy se rozhodnou bolševizovat KSČ – říkali si Karlínští kluci. Bolševizace znamenala úplně stranu podřídit vůli Moskvy reprezentovanou Kominternou a zbavit se všech, kteří se chovají „příliš sociálně demokraticky“. V roce 1929 se jim to skutečně povede, vyhrává Gottwaldovo křídlo a brzy nastává první čistka – vnitřní nepřátelé jsou zatím pouze vylučováni. Pro některé však tehdejší vyloučení znamenalo smrt v budoucnu – zmiňme například vynikajícího levicového filozofa Záviše Kalandru. Ten napsal článek, který kritizoval zrekonstruované procesy v Moskvě – později v 50. letech byl spolu s dr. Miladou Horákovou popraven (v právě takovém procesu). Když v roce 1938 emigruje Gottwald do Sovětského svazu, a později za ním přilétá Slánský, nechtějí mu sovětské úřady povolit pobyt.
V Moskvě
V Moskvě je období tzv. Velkého teroru, denně je ve velkých městech popravováno i 1000 lidí. Proč nechtějí sovětské úřady povolit pobyt Slánskému? Začíná snad již zde jeho pád? Nakonec je mu na naléhání Gottwalda povolení vydáno. Slánský a jeho manželka poté pracují pro sovětské vysílání rozhlasu do Československa. Rudá říše mu znovu dává vědět, že není vítaný. Jeho syn hlídá dcerku v parku, přichází k němu neznámá žena a tvrdí, že matku rozbolely zuby a že jí má přivézt ihned kočárek s malou Naďou. Ověřuje si, jestli žena nelže. I tak je nejistý. Za hodinu jej najdou ležet spícího na lavičce, s dcerou Naďou se už nikdy nesetkají. Josefa Slánská později v dokumentu ČT říká, že ji měl mít u sebe pravděpodobně vysoce postavený důstojník NKVD. Tato událost Slánského vnitřně zlomila.
Triumfální návrat
Po válce je na VIII. sjezdu KSČ potvrzena jeho funkce generálního tajemníka – prvního člověka strany. Nastává nejplodnější období jeho života. Napíná veškeré síly, aby se převrat v Československu povedl, spí jen pár hodin denně, někdy vůbec. Když se v roce 1948 chopí KSČ moci, je to právě on, kdo organizuje rudý teror. Pomáhá zavádět metody, které nakonec i jeho samotného dovedou na šibenici. Mimo jiné pomáhá organizovat proces s Miladou Horákovou, na jeho pověření jsou dělány čistky ve všech odvětvích. Říkají mu „Velký metař“, podle jeho proslovů, ve kterých prohlašuje, že: „...vymete veškerou tu chlévskou mrvu!“
Pád rudé hvězdy
Prvním signálem, že se něco děje, bylo to, že mu na jeho 50. narozeniny neblahopřál Stalin, vůbec žádný dopis z Moskvy nepřišel. Slánský měl strach již od doby, co zatkli brněnského komunistického vůdce Ottu Šlinga, který patřil k jeho křídlu ve straně. 23. listopadu je v noci zatčen, celé zatýkání vypadá jako z bondovky. V určitém momentu zapíská píšťalka a kolem Slánského domu se shromáždí příslušníci StB, zatčen je skupinou čekající v jeho domě. Nastává výslech za použití metod, které on sám zaváděl. Nenechají jej vyspat, musí stále chodit a je ponižován. Několikrát se pokusí o sebevraždu. Jeho chování, které svědčí o naprosté psychické a fyzické vyčerpanosti, jednou vyděsilo i jeho vyšetřovatele. V jednom momentě, při výslechu, Slánský vyskočil a se skelným pohledem mířícím kamsi do dáli zvedl do výše ruce a začal řvát: „Dejte mi atomové bomby.“ To bylo vše, co z něj ten den vyšetřovatelé dostali. Proces se Slánského spikleneckým centrem probíhal mezi 20. až 27. listopadem 1952. Fanatický komunista Rudolf Slánský byl odsouzen k trestu smrti.
ZDROJE:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Proces_se_Sl%C3%A1nsk%C3%BDm
České století – Zabíjení soudruha (1951), (filmová série, 2013)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karlínští_kluci
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Slánský
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
