Jan Řežáb, zakladatel Socialbakers radí ve Forbesu čtenářům, jak si mají zrychlit svůj osobní život. Ten článek tedy vyšel už v únoru, až teď se dostal na internet, takže si připadám trochu opožděně, ale podle Řežába to můžu všechno dohnat. Pokud chci být úspěšný CEO (výkonný ředitel firmy) a ještě úspěšnější manžel, musím zjevně se svým volným časem nakládat úsporně. A řešením pro fanouška filmů a seriálů je evidentně speedwatching.

yo.jpg

Řežáb svým ovečkám radí, aby na filmy pokud možno koukali zrychleně. Vždyť to přece už nabízí i YouTube! Prostě si to dejte 1,2x násobkem obvyklé rychlosti, frajeři mohou klidně zrychlit dvojnásobně a ještě se pobavit tím, že postavy zní jako mončičáci. Tady jde totiž o čas a čas, jak známo, jsou peníze. Víte kolik ušetříte zrychleným maratonem Hry o trůny? Podle Řežába určitě několik tisíc. Co přijde na řadu v dalších dílech jeho seriálu? Sex bez předehry a vyvrcholení? Konzumace syrových potravin (kromě času ušetříte i za plyn a elektřinu)? Témat nás napadají desítky, ale to není základem dnešního hejtu. Moje kulturní já totiž pláče nad tím, jak Řežáb myšlenku speedwatchingu zprasil, a teď ji vydává div ne za self-made moudro.

omg.jpg

Speedwatching se stejně jako speedreading zrodil na akademické půdě. Dřív jste si museli na zrychlené přehrávaní videí programovat vlastní skripty (to bylo tak před patnácti, dvaceti lety... to si ještě Řežáb hrál v uhláku na horníka), pak tuto funkci nabídly i zdatnější freewarové přehrávače a teprve nedávno s ní přišel YouTube. Hlavním účelem bylo přehrávat si zrychleně přednášky, návody, dokumenty... prostě povinné studijní materiály. Byl to ekvivalent podtržených pasáží v učebnicích, nikoliv způsob jak kastrovat filmy a seriály, které mají určitou vyprávěčskou strukturu a komplexní dialogy. Mají tempo, které slouží příběhu, mají zvraty, které ve vysokoškolských přednáškách nenajdete. Někdo se s jejich strukturou pracně vymýšlel a nečekal, že někdo jeho dílo hodí do mixéru, který zapne na několikanásobně vyšší otáčky.

ffwd.jpg

Aby bylo jasno, speedwatching nemá nic společného s tím, že u porna přeskočíte předehru a úvodní osahávání. To je přirozené šetření času. Speedwatching je přímým důsledkem moderní poruchy pozornosti, kterou trpí především děti a pubescenti. Mají otevřeno několik YouTube oken, ale sledují ve skutečnosti jen jedno. Občas s vypnutým zvukem, občas naopak s obrazem schovaným za jiná okna. Mají opojný pocit multitaskingu, ale ve skutečnosti jim obsah jenom protéká smysly - konzumují ve velkém, protože se bojí, že by jim jinak něco uteklo. A ve skutečnosti z ničeho nemají nic.

Z některých takových pacientů nám pak vyrostou CEO a mají jakýsi falešný pocit, že svůj pokřivený způsob vnímání mediálních obsahů mohou vydávat za univerzální mantru, či dokonce osvětu. Pro Řežába mám ale dobrou zprávu. Dá se to poměrně bezbolestně léčit. A dokonce mu to možná uhradí i pojišťovna, takže sice možná přestane šetřit čas, ale bude šetřit peníze. A to se vyplatí.

P.S. Někomu bude připadat tento článek krátký, ale lidé trpící stejnou poruchou jako Jan Řežáb si ho nikdy nepřečtou, protože je TL;DR (too long, didn´t read = příliš dlouhé, to číst nebudu).

A víte, co je hitem YouTube? Porno pro slušňáky. Najdete ho TADY. Tahle videa si určitě ani Řežáb nepřehrává zrychleně.