Dlouhé roky se debatovalo o zrušení či ponechání změny času, letos se diskuze posunula o krok dál. A nastala rozepře, jaký čas bychom si po zrušení jeho střídání měli ponechat. Naše vláda se dle slov premiéra Babiše přiklání k trvalému nastolení zimního času. Tak se na to blíže podívejme.
Časové hádky
Obyvatelé Česka jsou zase rozděleni na dva znesvářené tábory. Část by uvítala, aby platil celý rok letní čas a část, aby byl zachován ten aktuální. Pravda, pak je tu ještě skupina, které nečiní střídání letního a zimního času problém, protože stírá nevýhody zimního času v letním období a naopak. A ano, pak jsou tu ještě ti, kterým je tohle všechno upřímně úplně jedno. Zkrátka to vypadá na velkou melu.
Premiér Babiš má pádný argument, proč mít celý rok zimní čas. Když je v létě dlouho vidět, tak jeho vnučky nemohou usnout. O svých vnoučatech už mluvil třeba v roce 2013, když přísahal na zdraví svého potomstva, že nebude zasahovat do práce redaktorů v Mafře. Ale zpátky ke střídání času. Největší devizou letního času je, že je v létě dlouho vidět, jak se ale ukázalo, ne každému to vyhovuje. Někdo je ale rád, že si po práci užije ještě chvilku světla a nemusí běhat v parku s čelovkou. V zásadě lze říci, že skřivani se budou přiklánět spíše k zimnímu času a sovy k letnímu.
Pravý zimní čas
Zimní čas je ten horší (autor článku je sova), a to nejenom proto, že platí v té depresivnější části roku. Od roku 1996 jej máme nastavený po kratší část roku, platí pouhých pět měsíců, kdežto letní sedm. Abychom však uvedli věci na správnou míru, je nutné poznamenat, že bychom spíše než „zimní“ měli říkat standardní či běžný čas. Je to prostě pásmový čas a správný zimní čas by nastal, pokud bychom ten aktuální posunuli o hodinu dozadu. Zákon o zimním čase (tom pravém, kdy je rozdíl oproti letnímu dvě hodiny) byl v Československu schválen v roce 1946, kdy byl i jednorázově použit. Zákon nebyl nikdy zrušen, ale znovu už pak nebyl zimní čas nikdy zaveden a pravděpodobně nikdy ani nebude.
Vezme-li to do důsledku, naše vláda nechce nic špatného, chce ponechat standardní pásmový čas, který tu byl před zavedením odchylky, tedy času letního, k čemuž v Československu došlo v roce 1979. Má to však několik háčků.
Lidé si na letní čas zvykli a užívají si jeho výhod. Objevují se názory a studie, že to není zdravé, protože během toho užívání se vypije více alkoholu a vykouří více cigaret, jenomže když se zábava rozproudí, tak party pokračuje tma netma. Tento argument je tedy lichý. Selským rozumem lze naopak přijít na to, že letní čas je zdravější pro lidi, co chtějí sportovat, žít aktivně.
Letos připadl letní slunovrat na 21. červen, pokud se podíváme na tabulku východů a západů slunce v Praze, tak zjistíme, že slunce vyšlo ve 4:52 a zapadlo ve 21:15. V Bukovci na Frýdeckomístecku, což je nejvýchodnější místo ČR, vyšlo slunce v tento den dokonce už ve 4:37. A teď se vžijme do situace, že by byl zimní čas. Nad Prahou by slunce vyšlo vyšlo ve 3:52, v Bukovci ve 3:37, svítat by samozřejmě začalo ještě předtím. A to je hodně brzo. Jistě jsou země a místa na planetě Zemi, kde na tom jsou mnohem hůře. Ale na všechno se dá nakonec zvyknout. A uvidíme, jestli se budou muset přizpůsobit sovy, nebo skřivani.
A zde si můžete přečíst 8 zajímavostí o posouvání hodinových ručiček.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
