Odkud je praotec Sámo?
Když se podíváte do kterékoliv učebnice českého dějepisu, tak každá z nich začíná kapitolou věnovanou Sámově říši. Kdo to ale byl Sámo a jak to u nás v 7. století vypadalo? Naprostá většina informací, které máme z této doby, pochází z Fredegarovy kroniky, franského historického spisu. Tato kronika tak zachycuje nejranější kapitoly našich dějin. Co tedy víme? Bezpečně se dá říct, že mezi lety 624 až 659 se na našem území rozkládala jakási Sámova říše, kmenový svaz slovanských kmenů, které spojovala postava franského kupce Sáma. Toho Fredegar označuje za „rex sclavorum“, tedy slovanského krále, byť není jasné, jestli Sáma takto jeho poddaní oslovovali.
Sámo se měl narodit někdy na počátku 7. století v jakémsi „senonském kraji“, který by se měl nacházet podle historiků někde ve střední Francii či snad Belgii. Zámožný kupec franského původu se měl okolo roku 623 vydat s početnou karavanou směrem na Východ, do oblastí, kde tehdy žili Slované. Tehdejší slovanské národy byly pod silným vlivem nájezdných Avarů, válečníků ze Střední Asie, kteří s ostatními kmeny plenili a osidlovali území bývalé římské říše. Zdá se, že v určitý moment se Slované rozhodli povstat proti Avarům a sjednotit je měl pod svou vládou právě Sámo, který si sliboval, že tak ochrání své obchodní zájmy v oblasti. Někteří historici uvádějí, že měl využít své obchodní vztahy s početnými slovanskými kmeny, které v něm navíc viděly „člověka odjinud“. Člověka, jenž stál mimo komplikované tradiční kmenové vztahy. Tak či onak, v roce 626 porazily Sámovy sjednocené kmeny avarskou armádu.
Přestože byl Sámo v zemi cizincem, měl se velice rychle asimilovat a začít nosit místní šatstvo i zvyky. Nadále však zůstával pohanem, což některé historiky dodnes překvapuje, jelikož Frankové přijali hromadně křesťanství už na konci 5. století. Na druhou stranu, kronika o něm mluví pouze jako o poddaném franského krále, takže je klidně možné, že Sámo nebyl Frankem, ale pouze z této oblasti pocházel. Jak vlastně Sámova vláda vypadala?
Je libo další manželku?
Jestli si představujete středověký trůn a poddané, tak budete asi trochu zklamaní. Celá říše nebyla raně středověkým královstvím, nýbrž kmenovým svazem, který svým charakterem připomínal spíše avarský kaganát. Jednoduše řečeno, Sámo držel moc pomocí velice efektivního institutu – hromadného manželství. Kronika mluví až o 12 manželkách, díky čemuž si král Sámo v podstatě získal zástupce (čti ženu) z každého většího kmene. Sámova říše se díky tomu rozkládala na území Čech, Moravy (zde mělo být centrum), jižního Německa, severního Rakouska a západního Slovenska.
V roce 631 pak došlo k nejdůležitější zaznamenané události v dějinách tohoto slovanského proto-státu, kdy slovanská vojska pod Sámovým vedením porazila franského krále Dagoberta I. v bitvě u Wogastisburgu. Kde se ale toto významné místo nachází, dodnes nikdo neví. Různí historikové se v průběhu dějin pokoušeli toto místo najít, ale nikdo z nich žádný větší úspěch nezaznamenal. Asi s nejzajímavější teorií přišel slovenský historik Matúš Kučera, který v roce 1979 přišel s názorem, že se jednalo o Bratislavu. Proč ne.
Vítězství nad Dagobertem mělo Sáma povzbudit natolik, že v následujících letech jeho družina podnikla několik úspěšných plenících nájezdů do Dagobertova království. Navíc získal významného spojence, srbského knížete Dervana, který byl původně Dagobertovým vazalem. I když byla Sámova říše ve své době nesourodým, ale významným státním útvarem, dlouho se na výsluní dějin neohřála. Po smrti Sáma v roce 658 (či 659) se jí hromadná sňatková politika stala osudnou – jelikož měl Sámo na 22 synů a 15 dcer, každý se mohl přihlásit o „trůn“, čímž došlo k rozpadu celého kmenového svazu. I tak ale zůstává Sámova říše prvním skutečným slovanským státem na našem území.