Španělské impérium bývalo jednou z nejmocnějších říší na světě. Na konci 19. století z kdysi rozsáhlých kolonií zbývalo jen několik málo posledních držav. Poslední ránu nejstaršímu zámořskému impériu zarazily Spojené státy, které v roce 1898 vyhlásily Španělsku válku. Válku, jež měla pro obě země dalekosáhlé následky.
Otázka sféry vlivu
Evropské mocnosti, které v novověku kolonizovaly americký kontinent, se v 19. století v amerických záležitostech angažovaly jen minimálně. Jedním z důvodů byla tzv. Monroeova doktrína, pojmenovaná po prezidentovi Jamesi Monroevi – Spojené státy si nárokovaly oblast „Nového světa“ jako svou sféru vlivu a v případě evropského zásahu si vyhrazovaly právo vojensky zakročit. Na oplátku se Amerika neměla zase míchat do evropských záležitostí, což bylo fakticky naplňováno až do první světové války. Na konci 19. století proto vznikalo napětí mezi americkou vládou a Španělskem, které bylo poslední evropskou mocností, jež se odmítala vzdát svých zámořských kolonií. Američtí politici s velkým znepokojením pozorovali probíhající kubánskou válku za nezávislost a bylo jen otázkou času, kdy se Amerika vydá zakročit.
Nešlo ale jen o nějaké vznešené pohnutky. Část amerického politického spektra viděla v karibské intervenci možnost, jak by mohla Amerika rozšířit své území poté, co již došlo ke kolonizaci všech částí kontinentálních Spojených států. Americká veřejnost pak byla zákroku nakloněna především díky neustálým novinovým článkům o zvěrstvech, kterých se měli Španělé na Kubě dopouštět. Velkou část těchto zpráv pak publikovali zástupci tzv. žlutého žurnalismu – jednalo se o senzacechtivé plátky, které ve velké míře vydávaly neověřené a nafouklé texty. Ty se mnohdy vůbec nezakládaly na pravdě. Na čtenáře to ale fungovalo naprosto přesvědčivě a na počátku roku 1898 volala většina Američanů po intervenci ve prospěch kubánského lidu.
Přestože se prezident William McKinley pokoušel neúspěšně vyjednat mírové řešení celého problému, vše bylo zhaceno po záhadné explozi americké válečné lodi USS Maine, která byla poslána ke kubánským břehům chránit zájmy amerických občanů na ostrově. Příčiny exploze nejsou dodnes známy, ale to nebránilo novinám v okamžitém obvinění Španělska z nevyprovokovaného útoku proti americkému plavidlu. Veřejnost toto vysvětlení okamžitě přijala a po tvrdém nátlaku ze strany předních amerických politiků požádal navzdory osobnímu nesouhlasu prezident McKinley Kongres o vyhlášení války Španělskému království, k čemuž došlo 21. dubna 1898.
Americké impérium
Průběh celé války byl charakterizován naprosto jednostrannou převahou Spojených států, které během pouhých 10 týdnů zcela zničily španělskou zámořskou flotilu (zbytek námořnictva se vrátil bránit samotné Španělsko před případnou invazí) a bez větších problému obsadily Kubu, Filipíny a především budoucí americké državy Portoriko a Guam. Španělsko nemělo navzdory odhodlání šanci Američanům dlouhodobě vzdorovat a již v srpnu 1898 došlo k podepsání mírové dohody, která zaručovala nezávislost Kuby pod americkým dohledem, což z ostrova v praxi učinilo americký protektorát. Filipíny čekal podobný osud a navzdory odporu místního obyvatelstva drželi Američané ostrovní stát ve své moci až do konce druhé světové války.
Zbylá území, jako bylo Portoriko či Guam, se stala součástí Spojených států, ne však jako členové federace, nýbrž jen jako zámořská území s omezenými právy. Tento stav trvá s menší obměnou do dnešní doby. Přestože se válka vedla pouhé 3 měsíce, měla pro obě země dalekosáhlé následky. Španělsko definitivně ztratilo status velmoci a vstoupilo do období dlouhotrvající politické krize. Spojené státy pak sice získaly rozsáhlá území, která značně změnila charakter země, ale na domácí půdě se vedla vášnivá debata, zda Amerika skutečně zasáhla z nějaké vznešené pohnutky, či zda se jednalo jen o projev narůstajícího imperialismu země. Vyhraná válka se pak stala symbolem národní prestiže a jednoty země, kdy spolu bojovali bok po boku bývalí vojáci Severu i Jihu.
Nejvýznamnější se ale nakonec ukázala otázka Kuby, která sice zůstala právně nezávislá, ale fakticky s ostrovem Spojené státy, a především jejich podnikatelé, zacházeli jako s kolonií. Pokračující nespokojenost obyvatelstva, které brzo nabylo dojmu, že jen přešlo ze španělské nadvlády pod tu americkou, nakonec vyvrcholila kubánskou revolucí v roce 1959. Ta o několik let později vedla ke kubánské krizi a málem až k jaderné válce. Přestože válka proběhla před více než 120 lety, otázky Portorika či Kuby dodnes významně ovlivňují politiku Spojených států.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
