Jak to ksakru dokázali?

Když se 4. října 1957 podařilo sovětským inženýrům vyslat na oběžnou dráhu první umělou družici Sputnik 1, rázem se v očích celého světa stal Sovětský svaz technologicky nejvyspělejší zemí světa. Radioamatéři napříč planetou ladili frekvence malého satelitu, který svým pravidelným pípáním dával jasně najevo, že první výhru ve vesmírném závodě supervelmocí mají jasně Sověti. Zatímco v Moskvě se technologický úspěch slavil, na druhé straně Země propukla nepředstíraná panika.

mohlo by vás zajímat

Kuchyňská debata mezi Nixonem a Chruščovem: Státníci se před kamerami hádali, zda je lepší komunismus či kapitalismus

Pro Spojené státy bylo vypuštění Sputniku ponížením. Miliony Američanů nedokázaly pochopit, jak se země, jež sotva dokáže vyrobit automatickou pračku, dokázala jako první dostat do vesmíru. Samotný fakt, že se Sovětům podařilo dosáhnout oběžné dráhy Ameriku neděsil tolik jako její vlastní média, která mají tradičně velký vliv na náladu americké společnosti. Kdejaký novinář se mohl přetrhnout, aby hned průměrnému Američanovi vysvětlil, že když se Sovětům podařilo dostat satelit do vesmíru, nebude pro ně o nic těžší dostat třeba takovou jadernou hlavici přímo nad střechu jejich domu.

Toho se ale obávali i přední američtí vědci, kteří společně s médii a vyděšenou společností vyvinuli bezprecedentní tlak na americkou vládu, aby zcela radikálně přehodnotila svou „vesmírnou politiku“. Šok ze sovětské nadvlády v kosmu tak vedl prezidenta Dwighta D. Eisenhowera k vytvoření několika nových federálních úřadů, kterými byla dnes již všeobecně známá NASA či například DARPA, úřad spadající pod federální ministerstvo obrany zodpovědný za vznik nových vojenských technologií. Vytvořením těchto nových agentur, jež do začátku dostaly opravdu štědrý podíl na státním rozpočtu, si chtěla Amerika pojistit, že se napříště již podobná selhání nebudou opakovat.

Druzí ve vesmíru, první na Měsíci!

Panika okolo Sputniku navíc vedla k masivnímu navýšení investic do vzdělávání, především v oblasti technických oborů, které měly Americe zajistit intelektuální nadvládu. Atraktivní, a především dobře placené místo u NASA nalákalo ke studiu fyziky nejednoho Američana. Podobnou finanční injekci kromě vzdělání zažil i vojenský sektor. Politici i vojáci si moc dobře uvědomovali, že Sputnik byl do kosmu vynesen modifikovanou mezikontinentální balistickou střelou, čímž bylo prakticky otestováno, že sovětské jaderné hlavice dokážou zasáhnout Spojené státy. Přestože měli Američané v počtu hlavic jasnou převahu, došlo k dalšímu navýšení rozpočtu pro vývoj nových a účinnějších jaderných nosičů.

Dalším krokem bylo urychlené vyslání vlastní družice na oběžnou dráhu. Přestože byl armádou již od roku 1956 připraven k letu satelit Explorer 1, bylo rozhodnuto přenechat první pokus námořnictvu, které slíbilo dostat do vesmíru družici Vanguard velkou asi jako grep. Kvůli tomuto rozhodnutí se Amerika musela dívat, jak ji Sovětský svaz opět předběhl, když hned v listopadu téhož roku poslal na oběžnou dráhu druhý satelit Sputnik 2 spolu s prvním zvířetem ve vesmíru. Tím byla fenka Lajka. Vanguard mezitím stihl vybuchnout při startu a prvním satelitem nesovětské výroby se stal již zmíněný Explorer v lednu 1958.

GALERIE Panika okolo Sputniku

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Americká vláda se po prohraném závodu o první družici i první zvíře v kosmu rozhodla Sověty předběhnout ambiciózním plánem dostat do vesmíru prvního člověka. Jak jistě víte, i tento pokus selhal, když se do kosmu jako první podíval sovětský pilot Jurij Gagarin. Není divu, že další milník musela za každou cenu pokořit Amerika, což vedlo k odstartování projektu Apollo – přistáním Apolla 11 na Měsíci v červenci 1969 tak došlo k ukončení vesmírného závodu. Není divu, že se vědci v Americe dodnes modlí za další národní ponížení, jakým bylo vypuštění Sputniku, které uražené zemi přineslo bezprecedentní nárůst do vzdělání i výzkumu. Třeba by mohla Čína pohnout s přistáním na Marsu. Pak možná konečně uvidíte vlajku Spojených států i na rudé planetě.