Zbožný

Narodil se 18. prosince 1878 v gruzínském městě Gori. Nenarodil se do šťastné či bohaté rodiny. Jeho otec byl obuvník, matka v domácnosti. Oba chlapce bili, otec byl navíc alkoholik. Toto rodinné zázemí mělo na pozdější život známého Gruzínce velký dopad, podobně jako na jiné diktátory, kteří byli v dětství vystaveni násilí (typický příklad je Hitler). Chlapec byl po narození pokřtěn a dostal jméno Josif (Vissarionovič Džugašvili). Otec chtěl mít z chlapce obuvníka. Prozíravá maminka však věděla, že jej v Gori žádné štěstí nečeká, a poslala syna do pravoslavného semináře. Zde se začíná formovat další stránka Stalinova charakteru. Do pravoslavného semináře vstupuje roku 1894. Zůstává v šoku z počínání kléru a tzv. kněžských služebníků. Ti dělají mnoha kněžím ochranku, jež pro ně vydírá a dělá i jinou špinavou práci. Stalin si zapisuje: „Špehování, násilí, narušování soukromí, zneužívání lidských citů“, to vše zpozoruje jako účastník semináře a vše také v budoucnu použije. Zde Stalin poprvé přičichne k revolučním myšlenkám. Vydává ilegální noviny, poté, co se nedostaví na zkoušku, je ze semináře vyloučen a stává se pofesionálním revolucionářem.

young_stalin_screenshot.jpg

mladý Stalin (Foto: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Young_stalin_screenshot.jpg)

Koba

„Revolucionář nesmí mít soukromé zájmy, žádné pocity, žádná jména. Všechny vnitřní pocity, vděčnost a čest musí být nahrazeny revolučním nadšením. Nenávidí a opovrhuje společenskou morálkou své doby. Všechno, co revoluci prospívá, je mravné, vše, co jí překáží, je nemravné.“

Toto je úryvek z knihy Katechismus revolucionáře, kterou Stalin miloval a která byla dalším kamínkem do mozaiky jeho osobnosti. Vstupuje do sociálně demokratické strany, přesněji do její revoluční odnože – bolševiků. Přijímá nové jméno po slavném ruském zbojníkovi – Koba. V roce 1903 se strana definitivně rozpadá na radikální bolševiky a umírněné menševiky. Koba se stává velice důležitým pro Lenina a pro stranu. Neštítí se ničeho a Lenin jej pověřuje získáváním peněz pro stranu. Stalin to dělá gangsterskými metodami, přepady, únosy. V červnu roku 1907 Koba organizuje přepad banky v Tbilisi, kořist je nesmírná, na místě zůstává 40 mrtvých nevinných lidí. Stalin společně s Vorošilovem působí také v Baku, kde vydírá majitele továren a ropných vrtů. Po čas občanské války (1917–1920) se stává komisařem pro národnostní otázky, v letech 1919–1920 se účastní války proti Polsku. Jeho hvězdná chvíle má však teprve nastat.

erpnu2iwkaecnvi.jpg

Hezky se usmějte na strýčka Stalina (Foto: https://twitter.com/retronauthome/status/1230552883122364417)

Ocelový

V roce 1922 se Koba stává generálním tajemníkem strany. Někdy v těchto letech si také mění přezdívku na Stalin – „ocelový“. V roce 1926 však nastává klíčový okamžik jeho života – umírá Lenin, zanechává za sebou závěť. V té popisuje Stalina jako příliš hrubého na to, aby mohl být generálním tajemníkem. Stalinovým protivníkům se však tohoto intrikána nepodaří odstranit z pozice tajemníka. Nepodaří se jim to do roku 1952, kdy Stalin v této funkci umírá. Předtím v několika procesech, později zvaných moskevských, nechává popravit většinu svých odpůrců v politbyru. Zůstává obklopen jen hrstkou nohsledů a přitakávačů. Stalin se rozhoduje změnit SSSR ke svému obrazu. Zastavuje ekonomickou reformu NEP, kterou rozjel Lenin, a začíná brutální kolektivizaci a boj proti vlastníkům půdy – tzv. kulakům. Stává se neomezeným diktátorem až do své smrti.

Konec jedné éry

V říjnu roku 1952 je Stalin nalezen v bezvědomí na podlaze. Umírá sám ve vlastní moči. Hrůzu ale budí i nyní – jeho nohsledi se bojí zavolat doktory, co kdyby je pak Stalin dal popravit, když by se dozvěděl, v jakém stavu jej viděli. Muž, kterému se pomocí místních komunistických stran povedlo dobýt skoro celou Evropu umírá. Po jeho smrti jej vystavují, zrovna jako Lenina, ale brzy je rozhodnuto, že bude pohřben. Stane se tak v noci, tajně. To je definitivní konec gruzínského pána Ruska.

ZDROJE:
https://en.wikipedia.org/wiki/Joseph_Stalin

Stalin: Krev a sláva, Svjatoslav Rybas, 2007

Apokalypsa Stalin (2015, trojdílný dokument)

Stalin (1992, životopisný film)

Uvnitř kruhu (1991, film)