KKK
Název Ku Klux Klanu byl odvozen z řeckého slova kyklos, což znamená „kruh“, a skotsko-galského slova „klan“. Na základě filozofické nadřazenosti bílé rasy používala skupina násilí jako prostředek k potlačení zrovnoprávnění Afroameričanů.
Prvním velkým vůdcem KKK byl bývalý generál Konfederace Nathan Bedford Forrest. V roce 1869 se neúspěšně pokusil spolek rozpustit poté, co začal kritizovat jeho přílišné násilí.
Ku Klux Klan, jenž byl nejvýznamnější v oblastech, kde byly rasy relativně „vyrovnané“, podnikal pod rouškou noci teroristické nájezdy na Afroameričany a bílé republikány a k dosažení svých cílů a ovlivnění nadcházejících voleb používal zastrašování, ničení majetku, fyzické násilí, a dokonce i vraždy.
Zákon
V mnoha jižanských státech republikáni organizovali jednotky domobrany, aby KKK rozbili a porazili. V roce 1871 schválil Kongres zákon Ku-klux-klanu, který opravňoval prezidenta Ulyssese S. Granta k použití vojenské síly k potlačení aktivit KKK.
Výsledkem bylo vyhlášení stanného práva v devíti okresech Jižní Karolíny a tisíce zatčených. V roce 1882 Nejvyšší soud USA prohlásil Ku-klux-klan za protiústavní, ovšem v té době byl již Ku Klux Klan na ústupu.
Současnost
Ve 20. století pak došlo ke dvěma oživením Ku-klux-klanu: jedno v reakci na imigraci v 10. a 20. letech minulého století a druhé v reakci na afroamerické hnutí za občanská práva v 50. a 60. letech 20. století. Různé pobočky KKK však existují i v 21. století.
Násilí ze strany bělošských supremacistů je v Americe obecně opět na vzestupu. Důkazem je několik významných událostí posledních let, včetně střelby v kostele v Charlestonu v roce 2015, shromáždění v Charlottesville ve Virginii v roce 2017, střelby v synagoze v Pittsburghu v roce 2018 a střelby v texaském Walmartu v El Pasu v roce 2019. Tyto akce byly poháněny rasismem a myšlenkou nadřazenosti bílé rasy.
Zdroj: History, Wikipedia