Meteorolog musí držet krok s dobou
Počasí v České televizi připravujete již 23 let. Pamatujete si na své první vysílání?
Úplně první bylo ještě dávno před tím – někdy v roce 1992 nebo 1993. V té době jsme na programu OK3, potažmo ČT3, připravovali a vysílali pro Českou televizi pravidelné relace o počasí „Každá sudá“. To běželo do roku 1994. Zaměstnancem ČT jsem od roku 1997, přišla jsem tam po mateřské. První vysílání přímo z Kavčích hor se odehrálo v rámci tehdejšího ranního vysílání – tedy hned po 6 ráno. Víc nevím. Evidentně to pak bylo překonáno mnohem silnějšími zážitky.
Více než dvě desítky let je poměrně značná doba a určitě se celá řada věci v meteorologii změnila. Dá se říci, jak vznikala relace o počasí v dobách vašich začátků a jak vzniká nyní?
Zásadně jiný je rozsah. Dřív se vysílalo se od 6 do 8 ráno a pak dvě „večerní“ relace – v 17.55 a pak někdy mezi 19.00 a 20.00 hodinou. Dnes vysíláme nepřetržitě – od 6 do půlnoci, někdy i 4 relace během hodiny, připravujeme rozhovory, speciální vysílání, vstupy, jsme součástí Událostí,… Na přípravě se v zásadě moc nezměnilo – všechno si chystáme sami, případně zadáváme podklady pro výrobu speciálních grafik.
Co je pro meteorologa při jeho práci nejzásadnější?
Zpětná vazba a pokora. A schopnost držet krok s dobou. Ale to je asi zásadní v každé profesi, že?
A co musí člověk splňovat, jaké musí mít předpoklady, aby se stal skutečně dobrým meteorologem? Je přece jen nesrovnatelné předpověď počasí na obrazovce pouze číst než ji skutečně vytvářet.
Dobrým televizním meteorologem? Bezpochyby je nutné být meteorologem – rozumět procesům a souvislostem. Je třeba mít i editorské schopnosti – dokázat vybrat to podstatné. Vlastně by se to dalo shrnout jednoduše – je třeba být dobrým popularizátorem meteorologie.
Je to na nás
Někdy slyšíme ironické poznámky, že největší nepřátelé zemědělců jsou jaro, léto, podzim a zima. Je to s tím počasím v současnosti opravdu tak děsivé?
Planeta prochází klimatickou změnou, tedy jistou proměnou, kterou svým způsobem akceleroval a akceleruje člověk. A je na nás, abychom se dokázali chovat tak, abychom to všechno zvládli. Nikoli kvůli nám, ale kvůli dětem našich dětí.
Letos zažíváme v porovnání s posledními roky poněkud chladnější. Nejedná se spíše ale o návrat ke klasickému českému letnímu počasí tak, jak tomu bylo dříve? Ony ty enormní horka z let minulých přece jen normální nebyly…
Přesně tak, poslední roky vybočovaly z normálu. Byly nejteplejší a výjimečně suché. Kdyby se letošní léto nevrátilo ke svým středoevropským obvyklostem, potýkali bychom se s rekordním suchem. A i když poslední dva měsíce byly na srážkově silně nadprůměrné, jsou v severozápadních částech Čech už zase lokality, kde se objevuje výrazné až extrémní sucho.
Co vás na počasí a také na jeho předpovídání fascinuje nejvíc?
Stoprocentně správná předpověď je vždycky z malinké části i dílem náhody. Je na nás, abychom té náhodě dávali co nejmenší prostor, abychom se pokoušeli ji vyloučit ze hry. Je to vize, je to iluze – ale jaký by pak byl život (i ten profesní), kdybychom se právě iluzemi a vizemi nenechali vést. Fascinují mě mraky – je v nich víc než polovina krásy světa. A jak to říkal Mark Twain: „Jedním z nejjasnějších skvostů počasí Nové Anglie je tak oslňující nejistota.“ To platí na celém světě!
Dlouhá léta jste byla spojovaná s létáním na větroních, nyní jste propadla skialpinismu. Proč ta změna?
Miluju hory a sem skialp prostě patří. Kdyby bylo víc času, nikdy bych plachtit nepřestala. A chybí mi. Moc!
Příroda a počasí jsou féroví
Mají tyto dva sporty něco společného? Chce se mi říct, že obě odvětví jsou do jisté míry závislá na počasí.
Ano, to určitě. Správná předpověď je nutnou, ovšem nikoli postačující podmínkou, aby se přelet i skialpová túra povedly. A v obou případech jste součástí té fantastické hry, kde hrají hlavní roli příroda a počasí. Mimochodem, velmi féroví spoluhráči!
A jaké počasí je nejvíc blízké Aleně Zárybnické?
Z čistě praktického hlediska to, které vyšlo podle předpovědi, ať už je jakékoli. Mám-li volit zimu nebo vedro, beru zimu.
Máte mezi meteorology nějaký vzor nebo osobnost, která vás inspiruje?
Meteorologii jsem si zamilovala díky Dr. Jacku Kerumovi, který mě zkoušel u pilotních zkoušek. Motivaci k přečkání prvních dvou ročníků obecného studia na Matfyzu mi dával doc. Aka Kopáček. Z televize jsem vnímala Magdalenu Lípovou – ta měla a dodneška má šmrnc. Vážím si svých kolegů – spolupracujeme spolu přes 25 let a pořád to klape. A obecně – miluju Richarda Feynmana, amerického teoretického fyzika. Jeho schopnost vysvětlit složitý problém naprosto jasně, je podle mě nepřekonaná a nepřekonatelná.
Děkujeme za rozhovor a přejeme hezké léto plné přesných předpovědí.