Zatímco kolem 9. století tvořily bílkoviny zhruba tři čtvrtiny celkové stravy prostých lidí, dnes si něco takového neumíme představit. V dobách středověku si chudší vrstva „ „pochutnávala“ na základních potravinách bez koření, zatímco šlechta si vychutnávala obvykle zvěřinu ochucenou vzácným kořením. Jak se jedlo v dávných dobách?
Co se jedlo v dobách temna?
Představte si, že žijete v 15. století a máte hlad. V této době neexistovaly žádné poučky o tom, že byste měli jíst pětkrát denně, abyste měli energii po celý den. Podle badatelky Magdaleny Beranové se jedlo pouze dvakrát denně, a to před polednem a večer mezi pátou a sedmou hodinou večerní. Mnohdy lidé žili v představách, že společnost ve středověku byla živa díky vodě a chlebu, ale to tak úplně nebyla pravda. Samozřejmě, že velmi záleželo na vaší společenské vrstvě, od které se odvíjela pestrost vaší stravy. Zatímco střední vrstva (řemeslníci, hospodáři nebo měšťané) jedla maso téměř každý den, u nižších vrstev bylo spíše vzácné. Podle náboženských tradic se maso nejedlo v pátek a během období půstu.
Nicméně první jídlo dne se skládalo z pokrmů studené kuchyně a zahrnovalo například uzené maso, chléb, sezónní ovoce a zeleninu, sýr, máslo, tvaroh, uzeniny nebo studené maso z předchozího dne. Oblíbenou pochoutkou byla například vejmrda, což je nastrouhaný křen s jablkem. Druhé (večerní) jídlo bylo vždy teplé. Mnohdy se jednalo o hovězí maso, kaši z luštěnin nebo obilovin, která se mohla připravovat i na sladký způsob (doslazená medem či povidly). Zvláštní bylo i tehdejší rozdělení obilovin. Zatímco chudí lidé jedli primárně ječmen, oves a žito, vyšší vrstva se stravovala pšenicí. Ve 12. století byla například mezi lidmi velmi oblíbená pohanka. Brambory a rýže se na našem území rozšířily až po roce 1530.
Nejběžnějším masem středověku bylo drůbeží a hovězí. Kromě toho lidé chovali i prasata, ovce, kozy a koně. Koňské maso se však jedlo jen v dobách nouze. Dobytek a drůbež byly nejrozšířenější, protože lidem poskytovaly i další důležité suroviny. Mléko bylo hojně využíváno k výrobě smetany, másla, sýrů nebo syrovátek. Lidé však neměli problém ani s pitím ovčího a kobylího mléka. Co se týče zeleniny, bylo velmi oblíbené pěstování ředkviček, kapusty, okurek, česneku, cibule, mrkve nebo řepy. Mezi Slovany byl velmi oblíbený křen, který postupně získal popularitu i v dalších částech Evropy. Z ovoce se ve středověku hojně pěstovala jablka, hrušky, broskve, švestky, třešně nebo vlašské ořechy. Na loukách a pastvinách pak volně rostly divoké maliny, jahody, borůvky nebo moruše. V dobách hladu se například sbíraly žaludy a bukvice, ze kterých se následně drtila mouka.
Ryby nebyly velkou součástí středověkého jídelníčku, nicméně podle dochovaných dokladů se jedly štiky, kapři, úhoři a pstruzi. Naopak zvěřina se jedla velmi zřídka. Většinou bylo jídlo zvěřiny vyhrazeno šlechtě. Kdo se opovážil pytláctví v panském lese, toho čekal hrdelní trest. Co se týká lesních zvířat, lidé lovili například křepelky nebo zajíce.
Dochutit prosté jídlo bylo základem chuti. Naštěstí příroda v našich končinách nabízí hojné množství divoce rostoucích kořenů. Lidé například sbírali hořčici, jalovec, kopr, kmín nebo šalvěj. Základem jídel byla samozřejmě cibule a česnek. A jaká tedy byla základní jídla? Nutno podotknout, že tehdy lidé neznali přílohy k jídlu. Každý pokrm působil jako samostatné jídlo. Pravděpodobně nejoblíbenějším pokrmem středověku byla polévka, která musela být sytá natolik, aby lidé měli sílu pracovat na poli. Musela být zahuštěna moukou a drobeným chlebem. Druhou variantou byla takzvaná kyselá polévka, ve které byl nálev z kyselého zelí a syrovátky.
Kromě polévek lidé jedli kaše z mouky a mléka. Když byla nouze, lidé vyráběli mouku z žaludů nebo semen merlíku. Samozřejmostí byly i kaše z luštěnin. Hrách a čočka byly nedílnou součástí tehdejší stravy. A nesmíme zapomenout na pečivo. Hlavním konkurentem chleba byly placky, které lidé konzumovali během celého dne. Chléb se pekl z hrubé mouky a otrub. Bílý chléb sloužil primárně pro církevní účely. Zajímavé je, že chléb se tehdy nejedl čerstvý, ale hospodyně ho pekly do zásoby. Veškeré pokrmy se připravovaly na otevřeném ohni, který byl někdy i společný pro celou vesnici či město.
Šlechta obvykle jedla zvěřinu ochucenou vzácným kořením. V období pozdního středověku si pak dopřávali exotické suroviny typu mandlí, černého pepře, víno nebo ocet.
Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/wiki/Medieval_cuisine
https://www.revisitinghistory.com/medieval/food-and-cuisine/
https://www.britishmuseum.org/blog/how-cook-medieval-feast-11-recipes-middle-ages
Podobné články
Jan Studnička
Doporučujeme
