fb pixel
Vyhledávání

Svatá pouť Donalda Trumpa: Během tří dnů navštívil nejdůležitější místa tří hlavních náboženství

První zahraniční cesta Donalda Trumpa v úřadu amerického prezidenta nabírá symbolických rozměrů. Kontroverzní politik se totiž během tří dnů rozhodl navštívit centra tří největších náboženství a setkat se s jejich vrcholnými představiteli. Po kolébce islámu v Saúdské Arábii a hlavním městě židovského státu Izrael Trump navštívil i papeže Františka ve Vatikánu. Pomohou jeho návštěvy ke sblížení lidí odlišné víry?

Jan Palička
Jan Palička 1.6.2017, 11:11

Donald Trump patří k nejkontroverznějším světovým politikům. Nechvalně proslul i svými vyhraněnými náboženskými postoji, kdy se v mnoha otázkách staví na stranu amerických konzervativních křesťanů. Zároveň je známý i jako velký odpůrce islámu. Svou první zahraniční cestou se ale Trump rozhodl tento mýtus náboženské netolerance, který jeho osobu obestírá, zbořit.

Trump se rozhodl, že během tří dnů navštíví tři centra tří největších světových náboženství a setká se s jejich čelními představiteli. Rozruch vzbudil fakt, že úplně první zemí, do které Trump jako prezident zamířil, byla Saúdská Arábie, tedy kolébka islámu, v níž leží posvátná města Mekka a Medina a asi nejortodoxnější muslimský stát. Za islamofoba považovaný Trump ale zvládl návštěvu na výbornou.

V hlavním městě Rijádu se Trump sešel se saúdským králem Salmanem, první dáma Melania zaujala tím, že se navzdory islámské tradici nezahalila do hidžábu, představitelé obou zemí si notovali v otázkách společného postupu proti terorismu a výsledkem jednání bylo uzavření obchodních kontraktů v hodnotě přesahující jeden bilion korun. Fiasko, které mnozí Trumpovi kritici očekávali, se nekonalo, naopak Trump jako byznysmen dokázal vztahy se Saúdy upevnit mnohem lépe než jeho předchůdce Barack Obama.

Ze saúdského království zamířil Trump do Izraele, konkrétně do Jeruzaléma. Město je v poslední době předmětem sporů o to, zda se vůbec jedná o hlavní město země, jelikož tento status mu chce OSN upřít. Trump svou návštěvou Jeruzaléma v době konání svátku Jom Jerušalajim, tedy den Jeruzaléma, dal jasně najevo, na jakou stranu se staví. Byl zároveň vůbec prvním americkým prezidentem v historii, který navštívil posvátnou Zeď nářků. Na setkání s premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Reuvenem Rivlinem potvrdil, že USA považuje Izrael za jednoho z největších spojenců a zároveň se přimluvil k obnovení mírových rozhovorů s Palestinou.

Posledním místem, kam zamířily kroky Donalda Trumpa, byl Vatikán. Městský stát a zároveň centrum křesťanské církve je domovem papeže Františka, který Trumpa přijal na audienci a tak tito dva muži s mnohdy úplně rozdílnými pohledy na svět poprvé stanuli tváří v tvář. V minulosti Trump označil papeže za naivního a ten mu obratem sdělil, že se svými postoji proti uprchlíkům se americký prezident nechová jako křesťan. Osobní setkání ale probíhalo v o poznání uvolněnější atmosféře. Zajímavostí je i to, že Melania Trumpová, která v ortodoxní muslimské Saúdské Arábii neměla zahalené vlasy, si ve Vatikánu hlavu zahalila čeným závojem, stejně tak Trumpova dcera Ivanka.

Zahraniční cesta Donalda Trumpa ukázala jednu věc, Trump není jen umíněný prostořeký cholerik, ale umí se chovat i jako politik ochotný vést dialog i s někým, s kým se názorově příliš neshoduje. Kdyby výsledkem jeho cesty skutečně bylo sblížení často znesvářených náboženství nebo kdyby jeho návštěva Jeruzaléma přispěla k vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu, navzdory všem očekáváním by se stal právě prezident často obviňovaný z rozdělování společnosti jejím největším sjednotitelem. Život bývá plný podobných paradoxů, tak nezbývá než si počkat, jaké dopady bude Trumpova svatá pouť reálně mít.

Tady si pak můžete přečíst více o Melanii Trumpové a o tom, jak se na cestách projevila jako sebevědomá první dáma.

Podobné články

Doporučujeme

Další články