Jak diskutovat s kuřáky, které se konečně podařilo vyhnat na čerstvý vzduch?
Od května 2017 můžeme do hospody nebo do kavárny bez smradu. Poslanci schválili protikuřácký zákon. Tramtadadá! Česká republika se konečně zařadila do civilizovaného světa. Obratem se ale vyrojili obhájci svobody smrdící více či méně hloupými kecy. Od května už jim budou k ničemu, protože jak praví filmový klasik: „Kecy nemaj cenu.“
Jak mohou nekuřáci v diskusi reagovat? Tady je soubor nejčastějších kuřáckých argumentů a odpovědí na ně.
1.
Kuřák říká: Restaurace je soukromý podnik. Patří svému vlastníkovi, a ten rozhodl, že do něj za jím stanovených podmínek budou moci vstupovat ostatní. Pokud ze své vůle vstupuji do soukromého prostoru, musím pravidla určená vlastníkem respektovat. Jen majitel hospody by tedy měl určovat, jestli se tam bude kouřit, nebo ne.
Nekuřák odpovídá: To se zásadně mýlíte. Restaurace sice je soukromý podnik, ale zároveň je to i veřejně přístupný prostor (na rozdíl třeba od bytu). Nemůže například do hospody pustit jen někoho a vybírat si, že neobslouží Roma, křesťana, homosexuála, člověka v černém tričku nebo třeba Ivana Brezinu, který se mu nelíbí, protože napsal tenhle článek.
Majitel mne samozřejmě může vyhodit, pokud do hospody půjdu ve znečištěném oblečení, budu se tam prát, nezaplatím útratu nebo budu jinak porušovat zákony a vyhlášky. Jinak ale majitel nesmí hosty nijak selektovat a musí obsloužit každého bez ohledu na to, jestli se mu líbí, nebo ne. A od května příštího roku bude prostě muset vyhazovat kuřáky, kteří kouřením v restauraci budou porušovat zákon, přestože jde o soukromý podnik.
2.
Kuřák říká: Omezování majitele hospody zákonně nadekretovaným zákazem kouření je totalitní a nedemokratické.
Nekuřák odpovídá: Protikuřácký zákon byl přijat demokratickou většinou poslanců a odráží zájmy většiny občanů (v České republice je v populaci nad 15 let jen asi 26 % kuřáků). Majitel restaurace je navíc omezen i spoustou dalších „totalitních“ zákonů, předpisů a nařízení. Elektroinstalace v hospodě musí být v souladu s bezpečnostními normami, ve vzduchu nesmí být oxid uhelnatý z vadného plynového topení a kuchař se vám nesmí vysrat do guláše. Prostě totalita jak vyšitá! Pokud se to majiteli nelíbí, má právo podnik zavřít. Provozovat hospodu není povinnost.
3.
Kuřák říká: Do restaurace vstupuje člověk dobrovolně. Nemusí tam chodit. Je plno nekuřáckých hospod – ať si tedy nekuřáci chodí do „svých“ podniků a neotravují v těch kuřáckých.
Nekuřák odpovídá: Do tramvaje, zdravotní ordinace, letadla, školky nebo do obchodu člověka taky vstupuje dobrovolně. Podle kuřácké logiky by měla všechna tahle místa existovat i v kuřácké verzi, aby byla svoboda volby. Proč nemít třeba kuřáckou tramvaj nebo školku? Pokud se to nekuřákům nelíbí, mohou chodit pěšky nebo si na hlídání dětí domluvit babičku.
Všichni cítíme, že je to demagogie. Společnost se prostě vyvíjí, a s ní i názory na kouření. Ještě před pár lety se běžně kouřilo třeba v kancelářích, ve vlacích a na dalších místech, kde by dnes už nenapadlo zapálit si ani Kuberu s Bendou. Za pár let se zákaz kouření rozšíří třeba i na ulice. Vsadíte se?
4.
Kuřák říká: Jde to další osekání naší svobody. Kouření zakazoval Hitler (přísný vegetarián, abstinent a nekuřák) a dnes je zakázáno v Islámském státě, český stát kouření stát nezakazuje. Proč nás tedy zákon omezuje dělat v hospodě něco, co je legální?
Nekuřák odpovídá: S Hitlerem a Islámským státem je to těžká demagogie, příteli. I v nejdemokratičtějších státech světa platí zákony, které neprosadili diktátoři, ale volení zástupci občanů. V Česku se třeba nesmí zabíjet nebo prznit děti, což osekává „svobodu“ vrahů a pedofilů. Svoboda kouřit končí u nosu nejbližšího nekuřáka. Kouření samozřejmě je legální, ale od května prostě nebude legální na určitých místech. Rozdělávat oheň je taky legální (třeba v kamnech nebo na zahradě), ale nesmíte ho rozdělávat v lese.
5.
Kuřák říká: Svoboda buď je, nebo není. Proč jako nekuřák nepřejete kuřákům svobodu kouřit?
Nekuřák odpovídá: Vidím to prostě přesně obráceně – protikuřácký zákon je rozšířením svobody dýchat čistý vzduch. Svobodu kouřit vám ale nikdo nebere a já vám ji z celého srdce přeju. Můžete kouřit doma, na louce, na poli a bohužel i na ulici. Všechno je to ale na společenském konsenzu. Pokud se za pár let společnost shodne, že je třeba kouření zakázat úplně, proč ne? Zakázán je třeba i heroin, a považujete to snad za „nesvobodné“?
6.
Kuřák říká: Stát na mne z daně na cigarety vydělává spoustu peněz. Zdanění se pohybuje kolem 80 %, což na jedné krabičce (cca 75 Kč) dělá asi 60 Kč. Svým kouřením tedy přes státní rozpočet „živím“ i vás nekuřáky. Kouřením si navíc dobrovolně ničím zdraví. Umřu dřív než vy, takže nebudu Česko stát tolik na důchodu. Kouření je výhodné pro celou společnost – proč se tedy jeho omezováním zbavujete bezpracného příjmu?
Nekuřák odpovídá: To je sporné. Existují výpočty, že stát léčení vašich kuřáckých nemocí vyjde mnohonásobně víc, než kolik na kouření vydělá. Osobně si proto myslím, že by kuřáci měli povinně platit vyšší zdravotní pojištění než my nekuřáci. Nebo by si léčbu diagnóz spojených s kouřením měli platit sami. To ale s naší debatou souvisí jen částečně. Když kouříte v hospodě, ničíte zdraví nejen sobě, ale i přítomným nekuřákům a personálu. Aby to tedy bylo spravedlivé, měli by kuřáci do hospod platit vstupné.
7.
Kuřák říká: Zákaz kouření je orwellovským začátkem zániku dalších svobod. Co přijde dál? Jaké “dobro” nám vnutíte příště? Zákaz alkoholu v hospodách? Zákaz nezdravého tučného masa a cukroví? Zákaz určitých myšlenek?
Nekuřák odpovídá: „Dobro“ je vždy relativní a historicky a kulturně podmíněné. Pokud přijdou další zákazy, pak jen ty, na kterých se společnost v dané době shodne a které odhlasují poslanci. Vadí vám protikuřácký zákon? Založte Kuřáckou stranu, dostaňte své zástupce do parlamentu a zákon zrušte. Je to vaše demokratické právo a pokud vás bude dost a přesvědčíte voliče, nic tomu nebrání.
(Článek bude mít pokračování s dalšími sedmi argumenty).
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
