Husitskou revoluci zažehla první pražská defenestrace, ke které došlo 30. července 1419. Pobouřený lid si tehdy uvědomil, že může být hybatelem dějin.

První pražská defenestrace 

Jan Želivský svým vzrušeným kázáním vyburcoval dav, který se pak vydal k jednomu z kostelů, který byl kalichu nedávno odebrán. Husité se jej násilím zmocnili a Želivský zde odsloužil mši podobojí. Pak už Želivský a jeho věrní zamířili k radnici, která se do dnešních dnů nachází na rohu Karlova náměstí a Vodičkovy ulice. Konšelé a někteří jejich pomocníci byli vyhozeni okny, případně ubiti. Uvádí se, že zemřelo 14 lidí.

Husité se nejprve označovali jako kališnícil, označení husité se objevilo později.

Založení Tábora

Tábor byl založen roku 1420 nad řekou Lužnicí. Jednalo se o obec svobodných husitů, většinu obyvatelstva tvořili vesničané. Pak tu byli řemeslníci, zemani a chudí kněží a vladykové. 

Čtyři artikuly pražské

Programem husitů se staly čtyři artikuly pražské. Jednalo se o politický program toho umírněnějšího křídla husitů z roku 1420. Byly základním zákonem husitského hnutí. Artikuly požadovaly přijímání pod obojí, svobodné hlásání slova Božího, rovné trestání těžkých hříchů bez ohledu na postavení hříšníka a církev zbavenou majetku a světské moci.