Turecký politik Recep Tayyip Erdoğan se narodil 26. února 1954 na předměstí Istanbulu ve čtvrti Kasımpaşa. V roce 2014 se stal prezidentem Turecka. Jeho předchůdcem byl Abdullah Gül.

Studoval na náboženských školách, poté vystudoval Fakultu ekonomie a správních věd na univerzitě v Marmaře. Jeho velkým snem bylo stát se profesionálním fotbalistou, nakonec se věnoval politické kariéře. Sám sebe označuje za konzervativního demokrata, v zahraničí je však vnímán jako fašistický diktátor. Dočkal se nejednoho srovnání s Adolfem Hitlerem.

V roce 1994 byl Erdogan zvolen starostou Istanbulu.  V prosinci roku 1997 recitoval báseň z díla nacionalistické aktivistky z počátku 20. století. Jeho recitace byla vyhodnocena jako podněcování k násilí a náboženské a rasové nenávisti. Byl za ni odsouzen k 10 měsícům odnětí svobody (ve vězení strávil 4 měsíce). Musel se vzdát postu starosty i politických ambicí. Nesměl se zúčastnit parlamentních voleb. Tento zákaz pominul až v roce 2003.

V roce 2001 založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), která drží většinu v tureckém parlamentu. Převahu drží ne zcela demokratickými praktikami. Nejsilnější strana blokuje velké množství webů. . V roce 2002 AKP vyhrála parlamentní volby a v roce 2003 se Erdogan stal tureckým premiérem. Parlamentní volby pak jeho strana vyhrála třikrát po sobě. Ve funkci premiéra byl Erdogan od 14. března 2003 do 28. srpna 2014. Premiérské křeslo v rocer 2014 opustil, protože se stal tureckým prezidentem.

Dařilo se mu proti sobě popudit velmoci. Například se dostal do sporu s Ruskem, když Turci sestřelili na podzim roku 2015 na syrsko-turecké hranici ruský letoun. Nejprve se odmítl omluvit. V létě roku 2016 se však Vladimiru Putinovi písemně omluvil.

Krátce na to následoval pokus o státní puč, kdy se část turecké armády pokusila převzít moc. Pokus rebelů o převrat byl potlačen. Následovaly přísné tresty a čistky. Dotkly se armády, policie, justice i novinářů. Velké množství lidí skončilo ve vězení, mnoho lidí uprchlo. Erdogan vytáhl dokonce i možnost znovuzavedení trestu smrt

Evropská unie mrazila přístupová jednání o vstoupení Turecka do EU. Erdogan v roce 2017 prosadil změnu parlamentního systému na prezidentský. V dalších prezidentských volbách konaných v roce 2018 se mu podařilo vyhrát už v prvním kole (získal nadpoloviční většinu).

9. října 2019 odstartoval operaci nazvanou Pramen míru, během které Turci napadli severovýchod Sýrie obývaný Kurdy. Turci obhajují svou ofenzivu nutností vymýtit hrozbu teroru ze strany Kurdů. Ofenziva má být zaměřena na kurdské milice YPG, které pomohly v Sýrii porazit samozvaný Islámský stát.