Jeden z nejúspěšnějších českých sochařů Jaroslav Róna se narodil koncem padesátých let na pražské Letné, a proto zažil bourání Stalinova pomníku nad Vltavou. "Pamatuju si," říká v novém díle (NE)BLÁZNI, "jak mě ta rána vzbudila, až jsem vyplivl smotek látky napuštěný vínem."
Na současné kácení soch ve světě se dívá s nadhledem, pokud ovšem nejde například o Winstona Churchilla. "Toho vandala, který zboří nebo posprejuje Churchilla," na chvíli se rozčílí, "bych nechal okamžitě zavřít. Teakový člověk nepochopil, že nebýt Churchilla, možná by se vůbec nenarodil."
Jinak je Róna celkem smířlivý. Například nově postavený mariánský sloup na Staroměstském náměstí se mu líbí esteticky, ale na druhou stranu celkem chápe potomky starých protestantských rodin, jejich členové přišli buď o hlavu na popravišti, o majetek, anebo museli emigrovat. "Ale jak říkám - z estetického hlediska jsem za mariánský sloup rád. Příjemně Staroměstské náměstí zjemnil, dal mu příjemnější měřítko."
Pusťte si celý rozhovor s Jaroslavem Rónou
Kategoricky se nevyjadřuje ani k nedávnému odstranění památníku maršála Koněva: "Uznávám, že i tohle je sporné, nicméně myslím, že by pro osobnost typu Koněva mohlo stačit méně prestižní místo než jakým je Praha 6..."
Mezi nejznámější sochy Jaroslava Róny patří markrabě Jošt v Brně nebo Franz Kafka v Praze. "On jednou klidně může převážit názor, že byl Jošt vlastně postavou zápornou, a někdo tu jezdeckou sochu bude chtít svrhnout," usmívá se, ale pak už zcela vážně dodá: "A socha Franze Kafky je podle mě jedním z barometrů demokracie v naší zemi. Až se ozvou hlasy pro její odstrěnaní, měli bychom se začít bát o svobodu, protože Kafka vždycky vadí těm, kteří mají totalitní myšlení."
Kdo bude jednou kácet sochy Václava Havla? A proč lidem vadila Rónova socha sedícího čerta v Karlových Varech? Sledujte nový díl talk show (NE)BLÁZNI.