„V jisté podzemní noře bydlel jeden hobit.“ Touto větou odstartovala před 85 lety ta pravděpodobně největší fantasy jízda v našich dějinách. Jejím autorem byl John Ronald Reuel Tolkien, anglický spisovatel a filolog, který si dlouhá léta v hlavě střádal svůj fiktivní svět a mytologii. Když své myšlenky převedl na papír a 21. září roku 1937 byla vydána kniha Hobit, stal se z této propracované mytologie celosvětový trhák. A zůstal jím dodnes.
Vše začalo v hobití noře
„Nebyla to žádná ošklivá, špinavá, vlhká díra, plná konečků žížal a páchnoucí slizem, ani vyschlá, holá písčitá jáma, kde by se nedalo na nic sednout a ničeho se najíst: byla to hobití nora, a to znamená komfort.“ O komfort se nepochybně jednalo, a to především o komfort pro čtenáře. Ačkoli je kniha Hobit určená spíše pro mladší čtenáře a někteří kritici se nebojí ani označení typu „infantilní příběh“, pozadí celého příběhu a kompletní filosofie díla je jedním z nejpropracovanějších děl, která v literatuře známe.
Hobit je příběhem pro děti, ovšem oblíbeným se stal i u staršího publika. Příběh se točí kolem postavy hobita Bilbo Pytlíka z Kraje. Toho na začátku knihy navštíví čaroděj Gandalf Šedý a vybere ho jako hlavního adepta na pozici lupiče, jenž se přidá k výpravě třinácti trpaslíků. Ti se chtějí pokusit znovuzískat poklad a domov, o který je připravil drak Šmak. Ano, zní to opravdu jako jednoduchý příběh pro děti, což možná také je, výprava by ale nesměla po celou dobu narážet na věci a situace, které odkazují na velice dávnou historii světa Středozemě. Když Tolkien navázal na příběh Hobita románem Pán Prstenů a následně vydal knihy zabývající se příběhy, které se odehrávají i několik tisíc let před příběhem Hobita, vytvořil obrovský fantasy kolos. Ten dodnes nemá obdoby.
Tolkienova mytologie
Většina autorů přistupuje k dílu přirozeným způsobem. Nejprve se tedy zaobírají vymyšlením příběhu, postav, zápletky a až poté příběh budují mytologií a rozšiřují ho o další a hlubší kontext. Tolkien postupoval opačně. Přibližně od roku 1917, kdy mu bylo kolem 25 let, se začal projevovat jeho zájem o jazykovědu. Začal vymýšlet své vlastní jazyky, na které následně naplétal také mytologii. Ta byla výrazně inspirovaná staroanglickou a severskou mytologií, například epickou básní Beowulf či eposem Edda. Celé dílo, které se mu rodilo v hlavě, začal doplňovat o mapy fiktivních světů a náčrty míst a lokací. Vše se dělo dlouho předtím, než vůbec pomyslel na možnost vytvoření velkých příběhů.
Když měl vytvořených několik jazyků, zejména těch elfských, které jsou také nejpropracovanější, rozhodl se, že je uplatní v příběhu. Zde přichází hobití příběh, který Tolkien původně rozeslal jen svým nejbližším přátelům – vydání příběhu oficiální cestou nepřicházelo v úvahu. Jedné z Tolkienových studentek, jež se k příběhu naštěstí také dostala, se příběh natolik líbil, že jej předala jedné z pracovnic nakladatelství. V nakladatelství byli pochopitelně s příběhem více než spokojeni, a proto se rozhodli knihu vydat – přestože Tolkien původně vůbec neočekával, že by jeho příběhy mohly někoho zajímat.
Hobit se stal v mžiku celosvětově populárním
Kniha byla vydána 21. září roku 1937 v chabém počtu 1 500 kopií, které byly už v prosinci vyprodány, což je pro neznámého autora, který si donedávna myslel, že jeho příběhy zajímají jen několik jeho přátel, opravdový úspěch. Kniha od té doby zaznamenala obrovské úspěchy, získala několik nominací a cen, byla přeložena do více než čtyřiceti světových jazyků. Jednalo se tehdy o takový úspěch, že si nakladatelství u Tolkiena vyžádalo pokračování. Tolkienovou odpovědí byl ještě úspěšnější příběh, jenž pravděpodobně dodnes nemá konkurenci. Příběh s názvem Pán prstenů. Příběh volně navazuje na události Hobita, ovšem je poněkud temnějším a „dospělejším“, což uvítali zejména starší čtenáři, kteří od vydání Hobita již vyrostli.
Velkou popularizaci přinesla knihám Hobita a Pána prstenů také filmová zpracování režiséra Petera Jacksona. Rozpočet filmové trilogie Hobit se pohyboval kolem částky 750 milionů dolarů, což na poměrně útlou knížku, která původně vyšla v 1 500 kopiích, není úplně špatný výsledek. Tolkienův svět je jedním z nejzásadnějších pro fantasy žánr, inspiroval se jím bezpočet autorů. Stejně významným počinem je na poli kinematografie také zmíněné filmové zpracování, které je jak kriticky, tak divácky jedním z nejúspěšnějších filmových počinů v historii.
Jednoduchý příběh s hlubokým poselstvím
Zdali je Tolkienův svět sympatický, či nikoli, samozřejmě musí každý subjektivně posoudit na základě přečtení knih či zhlédnutí filmů. Proč je sympatický obrovskému zástupu Tolkienových čtenářů, vystihuje v doslovu českého vydání z roku 1978 Lubomír Dorůžka následovně: „Není to vznešená literatura vypjatých citů i myšlenek, ale poklidné ujištění, že i docela malý chlapíček v široširém světě může být svým způsobem užitečný. Starobylé mapy Hobitovy cesty a turistické plakáty, zvoucí k návštěvě Středozemska, jsou zřejmě svědectvím, že takovéhle ujištění Tolkienovi čtenáři potřebují.“
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
