fb pixel
Vyhledávání

Tomiovy obědy, Smartyho snídaně a obrázky ze života prezidenta: Co internet Čechům dal a vzal?

+ DALŠÍCH 8 FOTEK + DALŠÍCH 9 FOTEK

Jestli se o něčem dá říct, že je to spása i prokletí zároveň, pak o internetu. Věc, která měla lidi napříč státy vzdělávat a propojovat je nakonec spíše žene proti sobě a ještě kvůli ní hloupnou. Česko se k internetu připojilo před 31 lety.

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková Aktualizováno 13.2.2023, 11:29

Zdroj všeho

Ach, ten internet. Důchodkyně Věra Pohlová by ho možná zakázala, ale my ho milujeme. Nebýt internetu, není ani Géčko, a to by nás všechny mrzelo, že? Ale nejen to. Bez internetu bychom se nikdy nedočkali sociálních sítí, takže bychom neměli bizarní skupiny a především vlákna plná nesmyslných, nenávistných komentářů, trollů, sluníčkářů a nejrůznějších jiných typů. Vmést někomu nějaký nepodložený blábol face to face není jednoduché, díky internetu to ale dokáže každý Lojza z Horní Dolní s alespoň trochu slušným připojením.

Nebyl by Instagram, nebyly by ušmudlané české influencerky, které jsou pouze stínem svých amerických předobrazů. Nebyli by čeští YouTubeři, o kterých platí totéž a s dvojnásobným důrazem. Nikdy by se k nám nedostala memes a my bychom si nemohli vytvářet jejich české mutace jako třeba Memes z Hospůdky, Jára Cimrman Memes nebo Václav Klaus Memes for Economic Teens.

Nikdy bychom neviděli, co dělá prezident Zeman ve volném čase. Jiřího Ovčáčka by nikdo neznal. Nemohli bychom čerpat snídaňovou inspiraci u Smartyho, bavit se u tweetů Miroslava Kalouska nebo na instaprofilu Dominika Feriho – a možná by vlastně nebyl ani ten Dominik! Tedy ne tak, jak ho známe, tedy coby nejmladšího poslance ČR. Pár našich oblíbených věcí, které nás díky internetu (naštěstí) denně těší a inspirují, jsme sesbírali v galerii tady:

ČVUT – Linec

Česká republika se stala zemí internetovou 13. února 1992. Co na tom, že s tím byla asi 20 let pozadu oproti Západu; jak už padlo, lepší pozdě než nikdy. Tehdy byla na ČVUT v Praze předvedena funkční zahraniční linka do města Linec.V listopadu 2008 mělo u nás připojení k internetu 32 % domácností a na jaře 2009 mělo přes 90 % domácích počítačů v ČR možnost být online.

Nejrozšířenějším typem připojení v domácnostech tehdy bylo bezdrátové (36 %), tedy Wi-Fi, až po něm byla pevná telefonní linkou s ADSL – ačkoliv ten zvuk vytáčení při připojení si jistě všichni velmi dobře pamatujeme – a kabelovou přípojkou. Připojení prostřednictvím mobilního telefonu v té době vykázalo jen asi 5 % Čechů. Jó, to byly časy. Zlaté časy bez závislosti na smartphonech. To už ani není pravda. No nic. Jsme zvědaví, až se jednou zhroutí společnost a nastane doba digitálního temna, jak to s námi dopadne.

Podobné články

Doporučujeme

Další články