Ne, ani my nemáme rádi, když nám někdo něco nařizuje, přikazuje. Ano, respektujeme svobodu. Ale uznáváme, že letos je to cestování světem trochu obtížnější. Na druhou stranu, proč vážně nevyužít tohle období a nepoznat víc krásy Čech a Moravy? A je jich tady opravdu dost. Znáte třeba Třebíč? Neznáte? Škoda, kterou byste měli rychle napravit.
Jó, Karel, ten věděl, co dělá
Malebné město Třebíč se nachází na západě Moravy v jihovýchodní části kraje Vysočina a má se rozhodně čím chlubit, co ukázat. Pokud máte rádi románský styl, gotiku, baroko i uličky starých židovských čtvrtí, tak si buďte jistí, že Třebíč nabízí od každého trochu, a že je to to správné místo pro vás. Zdejší židovská čtvrť se synagogou a hřbitovem je proslulá nejen u nás a byla společně s románsko-gotickou bazilikou sv. Prokopa v roce 2003 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
První zmínky o městě Třebíči sahají až do roku 1101, kdy na území pod Strážnou horou a při řece Jihlavě moravská údělná knížata Oldřich Brněnský a Litold Znojemský založila benediktinský klášter. První stavbou tohoto kláštera byl kostel sv. Benedikta vysvěcený roku 1104. Později pak byla přistavěna nová klášterní budova a kolem roku 1260 bazilika svatého Prokopa. Nejstarší listina, kde byla Třebíč zmíněna jako město, je datována rokem 1277. Do dějin Třebíče zasáhl také Karel IV. a Jan Lucemburský, kteří městu udělili v roce 1335 povolení opevnit se hradbami a řídit se městským právem.
Třebíč si v průběhu staletí zažila celou řadu katastrof. V 15. století několikrát vyhořela a kvůli tomu se nezachovala její renesanční podoba. A jeden čas přestala i úplně existovat, aby toho nebylo málo. Také v průběhu staletí měnila své majitele. Vlastnili ji například Pernštejnové nebo Valdštejnové.
Klidné období nemělo město ani později. V letech 1821 a 1822 jej opět poničily velké požáry, za pár let pak vše spláchla velká voda a v roce 1832 do města vtrhla cholera. A asi nemusíme moc zdůrazňovat, že za doby Protektorátu bylo židovské obyvatelstvo Třebíče nemilosrdně vyhnáno a transportováno do koncentračních táborů. Třebíč je ale hrdá dáma a nikdy se nenechala zlomit natolik, aby nevstala z popela Někdy pomalu doslova. A je to dobře, protože vážně stojí stále za vidění.
A žili pěkně vedle sebe... až do smrti
Třebíč má totiž určitě jedno specifikum, které je dobré si připomenout – žili zde po staletí vedle sebe křesťané a Židé, sousedé různí víry, a to bez toho, že by si byli na obtíž. Proto zde najdete hned v těsném sousedství židovského ghetta křesťanskou baziliku sv. Prokopa, která je postavená v románském slohu s gotickými prvky a patří jednoznačně ke skvostům středověkého stavitelství.
Půvab zdejší, až pitoreskní, židovské čtvrti se musí zažít. Jedná se o spletité bludiště úzkých uliček a průchodů, kde nechybí dvě synagogy, škola, radnice a rabinát, ale najdete zde také původní budovu nemocnice. Židovskou čtvrť opravdu nemůžete minout. Je z jedné strany sevřená příkrým svahem a z druhé strany řekou Jihlava s krásně upraveným nábřežím.
Budete mít také jedinečnou možnost nahlédnout do typické židovské domácnosti. Jak je to možné? Úplně jednoduše. Přenesete se prostě alespoň ve fantazii do 18. století. Pan Seligmann Bauer vás totiž zve na návštěvu svého domu, který si v té době postavil na takzvaném Španělovském gruntu v těsném sousedství synagogy. Jen na okraj – teď je tam umístěné i informační centrum, a to se vám může hodit, zvláště když jste v Třebíči poprvé. Prohlédnete si také přízemní krámek s dobovým vybavením, ložnici i další interiéry.
Co by to bylo ale za židovskou čtvrť bez židovského hřbitova. Ten třebíčský leží ve strmých svazích v údolí Týnského potoka a s přibližně třemi tisíci náhrobky patří k největším v Česku.
Prohlédněte si určitě naši galerii, která vám toto město na Vysočině trochu více přiblíží a možná vás i naláká na další prázdninový výlet. Tak si ho užijte. A ještě jedna důležitá informace - nechceme rozhodně dělat reklamu, ale než se vydáte do kopečka směrem k bazilice nebo do židovské čtvrti, tak se posilněte v Kocourovi. Jednak tam vařit opravdu umí, ale hlavně to místo má skvělou atmosféru, která vás určitě k prázdninovému toulání správně povzbudí. Třeba vážně potkáte v křivolakých uličkách zbloudilého mnicha nebo golema.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
