Slova jako "zkurvit", "kunda" nebo "hovno" se na veřejnosti prostě neříkají. Tohle ponaučení většina z nás dostane, ještě než jdeme do školky – tedy v době, kdy bychom tahle "ošklivá slůvka" stejně neměli ani znát. Dozví se to i ti, kdo trpí tzv. Tourettovým syndromem – vzácným neuropsychiatrickým postižením, které postihuje jen asi 1 % populace. Kromě křečovitých záškubů obličeje a nekontrolovatelných tiků se projevuje i potřebou přede všemi pořvávat sprosťárny. A pozor – ta potřeba je natolik nutkavá, že ji vůlí prostě neovlivníte. Stydíte se za to, trápí vás to, máte z toho deprese, ale nemůžete si pomoci. Jakmile vás to "chytne", prostě se chováte jako český prezident. Tedy sprostě. Tourettův syndrom je nazván podle francouzského lékaře jménem Georges Gilles de la Tourette (1857 – 1904).   Možná se vám stalo, že jste jeli tramvají nebo vlakem a najednou jste odněkud zaslechli příval čuňačin. Ohlédl jste se a spatřili zoufale se tvářícího mladíka, který si skoro cpal ruku do úst, jak moc se snažil být zticha. Jenže mu to nešlo – linula se mu z nich slova, jaká nezaslechnete ani v zaplivané námořní krčmě po zavíračce. Byl to typický tourettik. A pozor, většinou to nebývá žádný primitiv. Často jde o nadprůměrně inteligentního, slušně vychovaného a noblesního muže (u žen je tato porucha velmi vzácná), který se při záchvatu prostě jen nedokáže ovládnout. Svému okolí nejsou tihle lidé nijak nebezpeční, na nikoho neútočí, neznásilňují ženy, neobnažují se a ani jinak se nechovají jako "zvrhlíci". Jenom se čas od času prostě projevují tzv. koprolálií, jak se říká veřejnému pronášení slov, která ze sebe v rozhlase vychrlil český prezident.  

"Kdopak se nám dovolal?"

Typickým koprolálem je fantom Českého rozhlasu přezdívaný Kundař. Nikdo neví, jak vypadá, ale v rádiu ho už všichni znají po hlase. Nechává se přepojovat do pořadů, které využívají "živé" divácké vstupy. Nebo spíš nechával – teď už se mu to moc často nedaří. Před pár lety jsem ho zažil přímo "v akci". Jako zvukovou kulisu jsem měl naladěný pořad, kde jakási moderátorka jménem Jana pouštěla posluchačům na přání písničky. V něm se odehrála následujcí scénka: Jana: "Tak kdopak se nám dovolal? Vítám vás v éteru! Tak co, komu byste chtěl poslat písničku? Dneska je Kateřiny, takže možná přítelkyni k svátku, ne?" Anonymní hlas: "Ne, jen jsem vám chtěl říct, že jste špinavá kurva! Kurvo, kurvo, kurvo!" Jana asi půl minuty mlčí. Když najde ztracenou rovnováhu, roztřeseným hlasem povídá: "No, tak to zrovna nebyl ten posluchač, kterého bychom u nás v rádiu rádi slyšeli… A nejvíc mi vadí, že se ani nepředstavil. Ale vida, už se nám dovolal někdo další! Kohopak máme na lince teď?" Anonymní hlas: "Jmenuju se Franta, ty kurvo. Kurvo, kurvo, kurvo!"  

Chudák paní Světlana!

Jinou historiku s Kundařem mi vyprávěli kamarádi. Před časem se v noci vraceli z Brna autem do Prahy, a aby na kodrcavé D1 neusnuli, poslouchali rádio. Světlana Nálepková je v tom pochopitelně nevinně. Stala se jen obětí cizí neuropsychiatrické poruchy.               (Foto: Profimedia.cz)   Hostem byla herečka Světlana Nálepková. Vyprávěla, jak hraje divadlo, zpívá, vydává desky… Pak přišel čas na dotazy posluchačů. Asi třetí volající se paní Světlany zeptal: "Smrdí vám kunda?" "Volant se mi v tu chvíli sám od sebe roztočil v rukou,” děsí zpětně se kamarád. “Smál jsem se tak, že jsme s autem málem vyletěli z dálnice. Nemohl jsem si pomoci – ta situace byla tak absurdní! A přitom to bylo spíš tragické…"   Ano, tragické. Volající totiž nebyl krutý žertéř, ale nemocný člověk. Stejně tak se nedokážeme smát ani výrokům Miloše Zemana. Netušíme, jestli Tourettův syndrom postihuje i jeho, a nehodláme o tom spekulovat. Třeba je to jen "obyčejný” sprosťák. Ale mělo by se to prověřit dřív, než před objektivy televizních kamer označí za "kurvu" třeba manželku amerického prezidenta. To by pak byl totiž skutečný malér, nepříjemnost a šlamastyka. Slovo "průser" se zdráháme nejen vyslovit, ale i napsat.   Tady se podívejte, jak těžký je život koprolála: