V Šanghaji byl slavnostně otevřen nový betonový most pro pěší, který je dlouhý něco málo přes 26 metrů. Že na tom není nic tak výjimečného? Stavbu mimořádného významu z něj činí to, že byl celý vytvořen na 3D tiskárně. A málem bychom zapomněli, je nejdelší svého druhu na světě.
Není most jako most
Technologie 3D tisku už není žádnou převratnou novinkou. Je tu s námi nějaký ten pátek a 3D tiskárny chrlí nejroztodivnější součástky i předměty denní potřeby celkem běžně. A komponenty se dokonce tisknou i ve stavu beztíže na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. V neposlední řadě slouží tato metoda také ve stavebnictví kde umožňuje, aby celkem levně vznikaly kolosální stavby. Nový most v Šanghaji je toho zářným důkazem.
Za tímto počinem stojí odborníci z fakulty architektury Univerzity Čching-chua v Pekingu, kteří se při vytváření designu nechali inspirovat nejstarším čínským mostem. Tím je 1400 let starý most Anji neboli Zhaozhou na severu Číny v provincii Hebei. Zatímco na jeho konstrukci byl na přelomu 6. a 7. století využit vápenec, při výrobě jeho šanghajského mladšího bratra sáhli experti po úplně jiných materiálech a metodách. Doba zkrátka pokročila a už se nestaví, ale tiskne.
Stavba sice esteticky zaostává a není tak krásná jako starodávná předloha, ale po technologické stránce jde o převratný počin. Most vznikl za pouhých 450 hodin a náklady na jeho konstrukci byly minimální. Podle představitelů Univerzity Čching-chua vyšel projekt přibližně na třetinu toho, co stojí výstavba mostů obdobné velikosti za využití standardních postupů.
Překonaný rekord
„Hlavní část mostu sestává z 44 betonových kvádrů, které jsme vyrobili na 3D tiskárně. Každý z nich má rozměry zhruba 1x1x1,5 metru,“ uvedl vedoucí týmu architektů profesor Xu Weiguo. Most byl vytištěn kousek po kousku za využití dvou robotických ramen a pomocí technologie, kterou vyvinul Wu.
Šanghaj tak díky němu získal další světové nej a stal se domovem nejdelšího betonového mostu vytvořeného pomocí 3D tisku. Do jeho zprovoznění byl nejdelší stavbou tohoto typu most v nizozemském městě Gemert, který byl dokončen v říjnu 2017. S tím čínským se však nemůže moc srovnávat, je totiž dlouhý jen necelých 8 metrů.
A zde si můžete přečíst, jak v Číně odstartovala největší migrace v dějinách lidstva. Může za to vepř.
Podobné články
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
