Časosběrné snímky mají sice zobrazovat věci zrychleně, ale někdy se jim naopak daří vytvářet dojem zpomaleného tempa, a to na lidský mozek působí jako příjemné sedativum. Tím spíše, když je na nich zachycen "vývoj oblačnosti" tvořené prazvláštně hrozivými mraky Undulatus asperatus (více o nich níže). Schválně si přepněte na co nejvyšší kvalitu (nejúnosnější pro vámi používaný stroj) a dejte si fullscreen:

  Undulatus asperatus (z latiny otrocky přeloženo Zvlněný zdrsněný, taxonomicky počeštěno možná Vlnivec zdrsněný) je nepříliš hojný typ oblaků, který zatím stojí mimo oficiální meteorologické názvosloví. Byl totiž odbornou meteorologickou veřejností navržen jako samostatný ‚druh‘ teprve před pěti lety a stále se ještě čeká, zda se dostane do oficiálního Mezinárodního atlasu oblaků Světové meteorologické organizace. Ten byl poprvé vydán už na konci předminulého století a poslední nový ‚druh‘ – Cirrus Intortus – do něj byl přijat v roce 1951. Cirrus Intortus (česky asi Kudrnáč spletený) je tvořen větrem rozfoukávanými krystalky ledu ve výškách nad 5000 metrů.   Undulatus asperatus ve skutečnosti není samostatný typ oblaku, ale spíše určitou extrémní formou dvou běžných druhů – alto- a stratokumulu. (Více o běžných typech oblaků se dozvíte přehledně ZDE.) Vyskytuje se ve výškách pod 2000 metrů a může z něj pršet; přes svou vizuální hrozivost však jen velmi vzácně vytváří i bouřky. Od roku 2009 se objevilo již mnoho jeho fotografií, pocházejících z centrálních částí USA a Kanady. Nová svědectví ovšem dokazují, že Undulatus asperatus není unikátní jen pro severoamerický kontinent. Asperatus Undulatus nad estonským Tallinem      (Foto: Ave Maria Mõistlik)   A nakonec Vlnivec zdrsněný v pomalém zrychleném pohybu nad italským Stretti kousek od Benátek: