Agenti FBI o něm říkají, že nebyl ničím jiným než vraždícím maniakem a nejodpornější mafián města New York. Narodil se 21. listopadu 1897. Jako jeden z mála amerických gangsterů se narodil a vyrůstal v Itálii (ostatní již většinou byli potomky přistěhovalců) v obci Tufino. V roce 1913 emigruje se svou rodinou žít svůj americký sen do New Yorku. Žije zde a vyrůstá v chudinské čtvrti.

Jeho osobnost nejvíce ilustruje příběh jeho manželství. Zalíbila se mu jistá Ann, měla však již manžela. Vito jej spolu se svými kumpány shodí ze střechy mrakodrapu. Vitova žena také zničehonic zemřela, a svazku tak nic nebránilo. Vito Genovese byl velice prchlivý, v průběhu deseti let byl obviněn ze zastřelení muže v Queensu, přejetí (zavraždění) muže v Brooklynu a nelegálního ozbrojování. Jeho technikou byl teror – zastrašit, když je třeba zabít, aby byl strach účinnější. Na vrchol mafie se doslova prostřílel. Brzy si jej všimly mafiánské klany, konkrétně Lucky Luciano, pro kterého začal pracovat. Samozřejmě, že jako zabiják. Roku 1931 byl vnímán jako Lucianova pravá ruka a jako číslo dvě ve vedení klanu Luciano.

V roce 1936 dostává možnost stát se bossem klanu – Luciano byl obviněn z provozování prostituce a poslán na 50 let do vězení. Vito z toho usoudil, že se automaticky stává Lucianovým nástupcem on. Mýlil se.

Sicilská anabáze

Roku 1937 prchá na Sicílii – je obviněn z vraždy konkurenčního bosse, kterou mu zadal Luciano.

mohlo by vás zajímat

Příběh Luckyho Luciana: Kamarádil se Sinatrou, sjednotil mafii v dobách prohibice a z vězení ho dostala 2. světová válka

Věděl, proč utíká, kdyby se dostavil před soud, dostal by elektrické křeslo. V kufru měl 750 tisíc dolarů, dobře věděl proč. Benito Mussolini byl známý tím, že mafiány bez milosti střílí. Vito se s ním však dohodl – financoval fašistickou stranu (zejména monumentální stavby, kterými chtěl Mussolini obnovit slávu římského impéria). Také pro něj udělal jednu službu v New Yorku. Jedny noviny byly vůči Mussolinimu velice kritické. Poslal tedy příkaz svým zabijákům v New Yorku a ti zastřelili šéfredaktora oněch novin. Jako odměnu jej Mussolini povýšil do italského rytířského stavu. V roce 1943 Američané provedli invazi na Sicílii a jeho ochránce byl sesazen. Genovese rychle změnil stranu – stal se tlumočníkem a poradcem americké armády. Vydělával na černém trhu, kradl armádní zásoby. Američané si jej velmi cenili, aniž by tušili, o koho jde. Genovese je nakonec dopaden v roce 1944 v Neapoli. Svědek, který jej má usvědčit z vraždy je otráven. Soudce mu tehdy řekl: „Nemohu mluvit za porotu, ale kdyby existoval byť jen jediný důkaz, vy byste skončil v křesle! Za použití záludných prostředků se vám stále daří unikat spravedlnosti.“ Genovese je zproštěn viny.

Hlava klanu

V době jeho exilu na Sicílii vedl jejich klan Frank Costello. Byl jiný než ostatní, nebyl to pouliční rváč a násilí mu bylo cizí. Co dovedl Genovese zbraní, to se povedlo Costellovi pomocí diplomacie, což si Vito uvědomoval a velice mu to záviděl. Byl zastrašen jeho inteligencí. Jeho moc byla taková, že když se chtěl někdo vydat mluvit se soudcem, musel jít nejdřív ke Costellovi. Oblékal se jako obchodník a také tak vystupoval – stýkal se s politiky, podnikateli i se spisovateli. Byl dokonce viceprezidentem Armády spásy. Jeho nástrojem nebylo násilí, nýbrž podplácení. Média o něm mluví jako o „premiérovi“, tato přezdívka mu už zůstane.

Vypadalo to, že je Genovese mimo hru. Našel však skulinu, která jej mohla vynést zpět nahoru. Costello se nebavil s pěšáky (také vojáky) – nižšími členy mafie, skoro jimi opovrhoval, přitom těch bylo v mafii nejvíc. Právě tato skupina se cítila opovrhována, přestože prokazovala klanu loajalitu. Genovese je dostal na svou stranu – měli už dost Costellova elitářství. Čekal na Costellovu chybu a ta se brzy dostavila. Costello byl již tak sebejistý, že se dostavil před porotu jako svědek, jako by úplně zapomněl, že je pořád gangster. Costello měl zvláštní požadavek, nechtěl, aby jeho obličej natáčeli. Kameramani tedy zabírali jeho ruce, které dokonale ilustrovaly jeho vnitřní stav – když byly otázky k jeho kriminální činnosti příliš na tělo, začal bubnovat prsty, chytal sklenici s vodou, nebo trhal a zmuchlal kus papíru. Tyto záběry později vešly ve známost jako „ruční balet“. Ostatní bossové byli z celé události otřeseni – gangster by se neměl stát mediální hvězdou. Costellův pád pomalu začal.

Genovese nejdříve nechal zavraždit tvrdé jádro Costellova gangu – jeho zabijáky. V březnu 1957 se definitivně rozhodl a pokusil se Costella zabít – tedy hit-squad, kterého na něj poslal. Costello neměl tělesné strážce – tvrdil, že pokud vás někdo chce zabít, podplatí nejdříve vaše bodyguardy. Vražda se nepovedla, zraněného Costella odvezla sanitka. Kulka škrábla lebku. V mafii je pravidlo – když to zkusíš a mineš, už to nezkoušíš podruhé. Costello pochopil, poslal Genovesemu vzkaz na papírku, na kterém stálo: „ Je to Vaše Done Vito“. Costello stále zůstává v mafii, ale není už ve vysoké funkci, umírá přirozenou smrtí (na infarkt) v roce 1973.

Apalachin

Vito Genovese si splnil sen – stal se hlavou rodiny Luciano, která teď nesla jeho jméno. Rozhodl se uspořádat sněm, na němž vyhlásí své uchopení rodiny a vysvětlení jeho aktivit v New Yorku (mnohá capa znepokojovaly jeho drogové obchody). Sněm se měl konat v newyorském Apalachinu – malém městě, kde již mafiánský sněm byl. 14. listopadu 1957 přiletělo z celého světa více než 60 hlav mafiánských rodin. Jeho hosty byli například Joe Bonnano, C. Galante, Sam Giancana a další. Několik desítek luxusních aut se sjíždělo k malé farmě v odlehlé oblasti. To vzbudí pozornost policie. Jednotky policie a FBI obklíčí dům – propuká panika. Někteří utíkají k vozům, jiní bossové utíkají do lesa. Jeden z mafiánů se také pokusil ujet na ukradeném traktoru místního zemědělce – marně. Jako přímý důsledek této razie bylo zatčeno a odsouzeno na 20 mafiánů. Do této chvíle J. E. Hoover, ředitel FBI, nechtěl připustit, že cosi jako mafie – organizované zločinné skupiny s přísně utajeným centrem vedení, vůbec existuje. Genovese na mafiánské klany nechtěně upoutal pozornost FBI, která je od té doby nepřestala pronásledovat.

ZDROJE:

wikipedia, themobmuseum.org, crimemuseum.org