Neházejte flintu do žita!

Na přelomu osmdesátek a devadesátek dostal scenárista Peter Rader za úkol napsat nějakou stylovou vykrádačku druhého Mad Maxe, protože z něj tenkrát byli ještě všichni totálně vyplesklí. Rader našel twist: Mad Max… ale na vodě! Uhuhů! Studio rychle prošlo čísla a spočítalo si, že film by vyšel minimálně na pět milionů dolarů a rozpočet byl na tři. Takže první verze scénáře šla do koše. Což je škoda, protože podle všeho šlo o podivný indie film, kde se král záporáků jmenoval Neptun a měl trojzubec.

Nás ale zajímá film, který nakonec vzniknul! Vodní svět. A ten vznikl jako dítě dvou lidí, kteří se nenáviděli. Kevin Costner s režisérem Kevinem Reynoldsem strašně vydělali na Robinu Hoodovi, ale velice se u něj rozhádali. Reynolds Costnerovi vyčítal jeho příšerný anglický akcent, Costner Reynoldsovi zase to, že dává příliš mnoho screentimu Alanu Rickmanovi jako záporákovi.

mohlo by vás zajímat

Den nezávislosti: středně zásadní svátek, zcela zásadní film! Připomeňte si hlášky z legendy mezi americkými blockbustery

Shodou okolností se oba nezávisle na sobě dostali ke scénáři Vodního světa a oba ho chtěli dělat. A studio Universal řeklo: „Fajn, ale budete to dělat spolu.“ Takže chtě nechtě zakopali Kevinové válečnou sekeru a pustili se do práce. V téhle části přípravy filmu se dělaly dvě věci. Zaprvé se předělával scénář a zadruhé se začala hledat lokace, stavět set, dělat kostýmy, prostě produkce ve velkém.

A obojí byl průšvih apokalyptických rozměrů. (Haha, chápete.)

Zaprvé, scénář byl dokončen asi dva dny před začátkem natáčení a pak se ještě asi osmnáctkrát výrazně měnil během samotného natáčení, nehledě na to, že výsledný film pak prošel několika různými verzemi editací ve střižně. To, co dnes běží v telce, se jen velice málo podobá tomu, co bylo na papíře. Na natáčení byl dokonce pozván „script doctor“, tedy člověk, jenž se specializuje na opravu rozbitých scénářů. V tomto případě to nebyl nikdo jiný než Joss Whedon, a ten později řekl, že žádná z jeho úprav se nedostala do filmu až na pár dialogů, které byly změněny k nepoznání. Místo jednoho týdne strávil na natáčení týdnů sedm a dodnes o tom mluví jako o „dvou měsících v pekle“. A to nás přivádí k produkci.

Z té se stala mokrá noční můra. Natáčelo se uprostřed Pacifiku u malého havajského ostrůvku. Místní dodavatelé věděli, že jsou jedinými společnostmi široko daleko, které mohou dodat věci na set, takže se ceny šplhaly nahoru. Obydlený atol, jenž můžete vidět ve filmu, tak šel z jednoho milionu dolarů na pět. A to byla jenom špička ledovce. Všechno se zdražilo mnohonásobně. Transporty a budování kulis byly problém, zásobování stálo majlant. A než byste řekli „červená čísla“, film se propaloval budgetem, aniž by se vůbec začalo natáčet. Z původních třiceti mega byl film najednou na stovce.

Neházejte šavli do vody!

A samotné natáčení bylo peklo na druhou. Nedostatečný počet lodí převážel lidi sem a tam, takže když se stovky komparsistů konečně shromáždily na jedno místo, už byl čas k obědu. Herci soustavně zvraceli, protože trpěli mořskou nemocí. Oceán měl tendenci zvedat vlny a odnášet čluny dál od sebe. Kaskadéři přicházeli k újmám. Jeden se vynořil příliš rychle po potápění a málem umřel, další ztratil vědomí, když ho zasáhl do hlavy člun a museli ho lovit pod hladinou.

Sám Costner při natáčení velkého ustanovujícího záběru měl stát na stěžni, ale nemohl se tam udržet, takže ho přivázali na vrchol a snažili se nastavit kameru. Houpal se tam a zvracel dvě hodiny, než se uvolnilo lano, kterým byly lodě svázány. Plachty nabraly vítr a člun s Costnerem přivázaným na vrcholu stěžně uháněl do dálek Tichého oceánu. Členům štábu trvalo přes půl hodiny, než člun chytli a hvězdu sundali.

Jak se natáčení protahovalo přes plánované datum ukončení, zasáhlo do období hurikánů, takže jedna bouře sundala celou tu vesnici za pět mega a musela se stavět znovu. Do toho bylo natáčení devastováno sporem mezi Reynoldsem a Costnerem. Costner chtěl charakterovou studii samotáře na vodě, kdežto Reynolds chtěl akční postapo blockbuster. A výsledek je kombinace obojího.

Celou tu dobu filmoví novináři tenhle ambiciózní projekt sledovali a celou dobu zlomyslně hlásili: „Další problémy tady a další problémy támhle!“ Připočtěte k tomu spory ve střižně a průměrné recenze od kritiků… a film, který se nakonec vyšplhal na sto sedmdesát milionů dolarů, vydělal v Americe jenom necelých devadesát mega.

GALERIE Vodní svět

+ DALŠÍCH 7 FOTEK + DALŠÍCH 8 FOTEK

A tak se zrodila legenda o tom, jak nejdražší film všech dob (do té doby) byl největším finančním propadákem Hollywoodu. Nebyl. Ve skutečnosti si vedl skvěle v zahraničí, kde se v devadesátkách filmové magazíny tolik nečetly a internet tenkrát nebyl faktor. Takže Vodní svět v kinech nakonec udělal padesát milionů zisk a šel ještě do domácí distribuce.

Ale legendy… legendy jsou nezničitelné. Jako ta o suché zemi, která je někde za obzorem. Vodní svět je vskutku solidní rodinná zábava a hlavní hudební motiv je docela banger.