Vykoupení z věznice Shawshank (málem) pohořelo
Rok 1994 se do historie americké kinematografie zapsal velmi výrazně. Na Oscary tehdy bylo nominováno hned několik dnes zcela kultovních snímků. V první řadě Tarantinovo Pulp Fiction, ale také Čtyři svatby a jeden pohřeb, Forrest Gump, který se nakonec stal nejlepším filmem roku, a Vykoupení z věznice Shawshank, adaptace knihy Stephena Kinga. Ta se dlouhodobě drží na první pozici žebříčku nejlepších snímků na databázi ČSFD, ale i v zahraničních seznamech tohoto typu boduje v první desítce. A přitom v době premiéry, jež mimochodem proběhla přesně před 29 lety, snímek Franka Darabonta u amerických diváků zcela propadl.
Částečně na tom nesla vinu právě popularita jeho oscarových konkurentů, Forresta Gumpa a Pulp Fiction. Zároveň za to mohl fakt, že americké publikum obecně filmům z vězeňského prostředí nefandilo. Ve filmu se navíc vyskytují jen dvě mluvící ženské postavy, navíc obě role jsou naprosto miniaturní - první je zákaznice obchodu s potravinami, která si stěžuje na starého vězně Brookse (James Whitmore) a ta druhá je zaměstnankyně banky, do které šel hlavní hrdina Andy (Tim Robbins) po útěku. A podle průzkumu byl pro diváky matoucí také název. Knižní předloha filmu se jmenuje Rita Hayworth and Shawshank Redemption.
Od naprostého kasovního propadáku film nakonec zachránila moderní technika - snímek vyšel na VHS a až díky tomu se dostal do myslí a srdcí amerických diváků. V USA se na kazetách prodalo přes 320 tisíc kopií snímku. A zastal se ho i autor předlohy Stephen King. Ten je znám tím, že adaptace svých knih moc rád nemá, tuhle ale označil za jednu z nejlepších a stojí si za tím dodnes. Potom ještě přišly ty oscarové nominace a tak měl film kultovní status zajištěn. Další zajímavosti o Vykoupení z věznice Shawshank se dozvíte v galerii zde:
Pokud patříte k fanouškům snímku, možná vás tedy bude zajímat, že režisér musel vystřihnout několik scén, které dokreslovaly, jak moc se pobyt za mřížemi na člověku podepíše. Chybí tedy například scéna, v níž Red (Morgan Freeman) po propuštění dostane v obchodě záchvat paniky a uklidní se teprve v koupelně, jež mu svými úzkými zdmi připomene malou vězeňskou celu.
Ve filmu je důležitá také právě Brooksova příběhová linka. Brooks (Whitmore) si v průběhu filmu odpyká svůj trest a je propuštěn, přičemž posílá na svobodu i vránu, kterou celé roky živil a vychovával. Brooks nicméně nedokáže mimo věznici přežít a po nějaké době spáchá sebevraždu. Ve filmu byla scéna původně prodloužená a ukazovala, že ani ten pták nedokázal mimo zajetí fungovat. Vězni jej totiž najdou mrtvého na poli a uspořádají mu symbolický pohřeb.