Na tom místě spatříte už jen rozvaliny hráze a zbytky kamenné věže s ovládací šachtou. Kdybyste ale nedaleko Mariánskohorských bud nad Desnou stáli přesně před 106 lety, spatřili byste apokalypsu. 18. září 1916 se v Jizerských horách protrhla přehrada dokončená jen o rok dříve.
Zkáza Desné
62 mrtvých. Tolik životů si vyžádalo protržení přehrady Desná v Jizerských horách, které zůstává největší havárií svého typu v Českých zemích. Miloslav Nevrlý to v Knize o Jizerských horách popisuje: „V půl čtvrté odpoledne viděli dva lesníci, že z hráze tryská na prst silný proud vody. Přehradní hlídač, který nedlouho předtím konal obhlídku, ještě nic nezpozoroval. Zkušení rybníkáři a přehradáři vědí, že stane-li se něco podobného, je hráz ztracená. S úlekem proto telefonoval hlídač okamžitě do Dolního Polubného Ing. Gebauerovi, který stavbu přehrady vedl. Dostal rozkaz ihned otevřít obě výpustě a starostové obcí v údolí Desné se dozvěděli, že ‚nějaký čas poteče korytem více vody‘.“
Otvor v hrázi ale rostl před očima. Tlak statisíců kubíků vody metal ze stále většího otvoru písek a kameny. Druhou výpusť se hlídači ani dělníkům nepodařilo otevřít: hukot vody byl již tak silný, že se nikdo neodvážil vlézt do tělesa hráze. To již byli varováni všichni obyvatelé obce Desná, která ležela několik kilometrů pod přehradou, aby opustili svoje domy a uprchli na okolní stráně. Obcí se neslo volání: „Alarmujte hasiče, přehrada se trhá!“ Někteří poslechli a utekli, jiní nevěřili a z nich na to také šedesát dva doplatilo životem.
Tady je archivní film, který zachycuje, jak to vypadalo těsně po katastrofě:
Miloslav Nevrlý pokračuje: „Za sedmdesát minut po zpozorování prvního průsaku se náhle hráz, u paty široká padesát čtyři metry, s ohlušujícím rachotem protrhla a osmnáct metrů širokou průrvou se valily stěny vod. V prudkém lesnatém údolí rvaly stromy i s kořeny a po několika desítkách vteřin dorazily nad vesnici.
První dům na okraji lesa byla velká panská pila s hájovnou. Úder vod smetl mohutná stavení tak dokonale, že nebylo možno poznat, kde domy stály. Tam zemřel i první člověk, dítě, které jediné bylo doma. Vody s sebou vzaly i pět tisíc plnometrů pilařského dříví, a to jako berany pomohlo rozbít všechny domy, které stály v cestě... Téměř půl hodiny běsnily vody a vrhaly každou vteřinu do údolí sto padesát krychlových metrů…“
Tolik lokální autor. O tom, proč k neštěstí došlo, se postupně objevilo několik teorií. Byl v místě přehrady tektonický zlom, který způsobil rozdílné sesednutí hmoty hráze? Byla hráz špatně zhutněna? Dnes už na základě geofyzikálních měření víme, že na vině byly přírodní podmínky. Pod bývalou hrází je dobře stlačitelný podklad, který její obrovskou váhu neudržel a poklesnul.
Z přehrady zůstala spojovací štola, v níž dnes zimují netopýři:
Protržená přehrada kvůli tragédii získala jméno – píše se s velkým P. Po sto letech je vyhledávaným turistickým cílem a bizarní jizerskohorskou zajímavostí. Rozvaliny hráze dlouhá léta zarůstal les, ale v květnu 2012 byly stromy vykáceny. Temná a ponurá atmosféra místa tak sice zmizela, ale zase si můžete udělat představu o množství vody, které se odtud kdysi začalo valit do údolí:
A tady si přečtěte o mírových dohodách z Camp Davidu.
Podobné články
Martin Miko
Jana Mrákotová
Doporučujeme
